..kriste pane..pavel horňák......netušil jsem že tohoto exempláře si vůbec ještě někdo pamatuje...natož aby se přiznal...že ho miloval....

Nikdy jsem ho sice nemiloval, ale v rámci nostalgie si ho občas (i s ostatními tehdejšími interprety) na TýTrubce se ženou u slivovice pustíme Je to docela sranda

Topinky jsou dobré pořád. Já je ale dělám pro sebe na tousteru. Mastné a česnek můj žlučník nechce. Co se vzpomínek týče, tak nejlepší jsem jedla jako holka na venkovním kluzišti nad Prašným mostem. Ty byly!:)))

Jo, pěkně jsi to napsala.:))))

Jo, můj žlučník také silně protestuje. Ale čas od času mi to za to labůžo prostě stojí

Pěkné, ale "Lucky mamka" je jako pěst na oko.

Jak to je v Nejisté sezóně? "Až půjdu přes most Karla do divadla Národa na stěnu Čerta, uznám, že jste zvítězili. Ale bude to vítězství Pyrrhy, dříve Pyrrhovo vítězství."

Ok, opravim to 

Njn, tak já si teda du udělat topinku ve vajíčku, honí mě mlsná. Dokud budu číst takový blogy tak nezhubnu.

:))) v tuto noční hodinu?:))

Jó chlupatý chleby, ty už jsem dlouho neměl. Co se bejvalka odstěhovala zpátky do svojí skoro rodné vesničky, tak všechno tvrdnoucí pečivo sušíme pro její králíky a slepice. Dřív jsme je smažili každou chvilku, když se nám chleba zdál pro běžné použití trochu moc unavený. Děti s kečupem, já s plnotučnou hořčicí a chlapskou hromádkou nakrájené cibule. Sakra, to jsem dostal chuť.... (ale dcera už šla spát a já jsem línej mazat jen kvůli sobě nádobí).

Připomněl jste mi "falešný tatarák" - hořčice a kečup promíchané na topince

topinky jsou snad u vetsiny lidi stale klasicke jidlo

No klasicka topinka na oleji asi ne, spis brusketa v topinkovaci, protoze jak ctu, tak v dospelosti uz mastnou topinku snese malo kdo 

Díky za vzpomínky, které mám docela podobné Jen topinky i chleba ve vajíčku si doma děláme dodnes. A ještě děláme penízky - to mne naučil táta, prý je to válečné jídlo. To omyjete brambory a i se slupkou je nakrájíte na cca 3 mm tlusté plátky. Pak rozpálíte olej a ty plátky tam smažíte, dokud lehce nezhnědnou a neudělají se na nich tmavé "puchýřky". Uvnitř musí zůstat měkké. Jí se to horké, mastné a hodně posolené (doporučuji jednotlivé kousky solit až těsně před konzumací). I naše děti tohle taťkovo válečné jídlo milují.

Tak takove penizky bych si dala

Ta nádherná povrchní sladkost svobody vykořisťování.

Je mně tam ulitlo plus, coz jsem nechtela, protoze nechapu, co tim chcete Jiří říci  Jinak jednoho Jirku Reznika jsem znala. Jirka bylo jmeno, Reznik prezdivka a byl to kamarad Lucky z blogu 

 karma!

Děkujuuuu