Ta informační technologie nás jednou zabije

 ,,Hele zlato, nechtěl by jsi odložit na chvilku ten tablet a věnovat se mně?" Nic, jako bych tam nebyla. Ani saténová noční košilka nezabrala, ani má nová barva vlasů. Ono je totiž nějaké virtuální zemědělství zábavnější než já. No to jsem dopadla. Usínáme s tabletem, budíme se s mobilem, po snídani si sedneme k počítači. A jak vypadne Wi-Fi, tak to jsme všichni pěkně nasr..ý! A co slyším od kamarádek, ve většině rodin je to už několik let stejné.

Mladý lidi chodí se sklopenou hlavou, každej kouká do svého mobilu, dokonce někdy i do tabletu (hlavně v Praze), což mi přijde hrozně nepohodlné. V restauracích si děti hrají se svým smartphonem, někdy i dospěláci. Škoda peněz za tu pizzu, to si ji mohli objednat domů. Z toho už jsem naštěstí vyrostla, takže na procházce a v restauraci tak maximálně fotím. Bez brejlí na to stejně nevidím a po cestě ve městě si nechci rozbít hubu. 

Jak se pak ty mladý seznamují, když na sebe nemrknou v restauraci, nedají se do řeči v autobuse, nevidí se na procházce. Možná, když se občas srazej, čehož jsem byla několikrát svědkem. Možná pak. Nebo přes internet, což já nikdy nedělala. Mne musí na tom protějšku něco zaujmout. Oči, tělo, hlas, úsměv. V tomhle jsem fakt stará škola, já se musím seznámit naživo. Ale každej jsme jinej. Někdo možná cítí tu sexuální přitažlivost i přes internet. Nezapomenu, když mi můj ex říkal, že mu žena musí ,,vonět." Několikrát se seznámil s holkou, ale když se pak objali nebo líbali, tak mu ,,nevoněla." Tak si představte, že se seznámíte s někým na netu, zamilujete se - což už se pár kamarádkám stalo a jdete na první rande. Jenže ten protějšek vám ,,nevoní." Takového promrhaného času. Na těch feromonech co vylučujeme určitě něco bude! I když na druhou stranu mám pár kamarádek, které se seznámily s partnerem na netu a už jsou spolu několik let.

Říkávalo se, že když začali vyrábět televize, klesla rapidně porodnost. No to bych chtěla vidět teď, to se asi porodní báby dost nuděj. V Assisi v nemocnici zavřeli porodní oddělení. Nevyplatilo se! Italové nesexujou, ale iPhone 6 má každej druhej. Děti každej druhej nemá! Tady něco nehraje. No na mne nekoukejte, já můžu bejt na tabletu od rána do večera, já se snažila roky, ale prd. Ovšem vy, co si koupíte iPhone 6, ale na děti prý nemáte dostatečný příjem - neblbněte, čas letí a než se nadějete, je tu čtyřicítka. I mně bylo před nedávnem dvacet. Milujte se a množte se, dokud to jde, protože je čím dál víc lidí, kterým to nejde. A nejde jen o ženský, ač chlap může plodit děti mnohem déle než žena. Jenže ty potvůrky mrňavý stárnou s chlapem, takže v padesáti už to nejsou takový hřebci, jako ve třiceti. Než se doplazej k vajíčku, chcípnou. A také myslím, že dítě je raději, když má mladého tatínka co si s ním hraje, co s ním je dlouhá léta a ne ,,dědečka." Jsou výjímky, co potvrzují pravidlo, jako ve všem. Mladý táta může být debil, co na dítě kašle, ovšem pán po padesátce může být větší atlet než někdo ve dvaceti (třeba já) a může žít do devadesáti. Jenže to jsou výjímnky!

,,Karla, dove sei (kde jsi)," volá na mne partner z ložnice. Jsem potichu, protože si zrovna píšu s kámoškou a fakt nemám náladu přerušit drbárnu u kafíčka a jít se tulit. Přijde do kuchyně a diví se, proč se mu neozývám. ,,No jo, to je furt psaní blogů, kecání s kámoškou, sledování českejch seriálů, chodíš spát ve tři a na mne nemáš čas." Dělá uraženého, ale i jemu to takhle vyhovuje. Vždyť tak harmonický vztah, jako máme teď, to jsme za sedm let nikdy neměli.

Kámoška mi povídá, jak se vaří s večeří a děti si odnesou jídlo do pokojíčku, manžel na gauč k televizi a ona ani vlastně nejí, protože už si něco zobla u vaření. Tak to by mi vadilo. Naštěstí v Itálii si na stolování potrpí většina lidí - víc než na sexování. Vždyť jinak by se rodina přes týden ani neviděla.  

Já jsem ráda, že alespoň snídáme, obědváme a večeříme spolu, u jednoho stolu. Ve spoustě rodin se každej zavře s talířem ke svému počítači. Vžyť je to i nezdravé. Je to horší, než jíst u televize. I tu se snažím při jídle nezapínat. Naštěstí jsou televizní noviny na mnoha programech v různém časovém rozmezí, takže se můj partner nemůže vymluvit na to, že mu utečou zprávy. Stejně už si je během dne přečetl na tabletu i na počítači v práci. Dřív se kupovaly troje noviny v trafice, teď se otevřou tři různé stránky a máte to. A zadarmo - skoro. Alespoň šetříme lesy, kam se zase za několik desítek let - až my vymřeme, vrátěj opice, protože ty nemají tablety a rozmnožují se. 

PS: Psáno s nadsázkou, ale ten tablet mu brzo rozšlapu ;)