Jsou pryč ty doby, kdy chodila jsem venku bosa a na lučním zvonku třpytila se rosa
Nevím jak se jmenuje ta malá kytička, ani ty přítulné kočky, ale obojí mi připomíná dětství. Co my měli kolem baráku toulavejch koček a různejch kytiček, které vídám i tady v Itálii.
Dokonce jsem si teď koupila v zahradnictví jednu fialovou, která divoce rostla u nás v parku (Brčál menší - Barvínek). Úplně jsem uviděla náš zámeček a zámecký park, a tak jsem chtěla mít kousek toho parku i na balkoně.
Na loukách tu roste hojně i čekanka. Prsty jsme od ní měli vždy zelené, ale utrhnout nešla. A zrovna ta barva se nám tak hodila do našich letních pugétů. Vždycky nás to tak naprdlo, že jsme ji chudinku rvali i s kořenama, a pak kamenem drtili stonek - kazisvěti. Kakost luční, o jehož jméně jsem tenkrát neměla ani ponětí, zdobil naše dětské nehtíky. Jeho květ měl přesně pět lístků, na pět prstů. Naslinit, přilepit a na nic nesahat - jen se kochat.
Také fialek tu jsou plné parky. Jen už nedělám pugétek pro maminku jako tenkrát, když jsme na ně jako děti chodívaly k cestičce, která vedla ze Žlutky na Srpeček a na svahu mezi stromy a roštím je trhaly dlouhé hodiny. To byla fuška, natrhat jeden puget fialek, kolem dokola dát pěkně listy a zavázat to trávou. Titěrná práce. A většinou se nám to rozpadalo mezi prsty. Ovšem radost našich maminek a babiček byla veliká. Občas se na stráních našel i divoký petrklíč, ale to spíš v Prokopáku.
I sedmikrásek tu máme habaděj, ale nikdy jsem tu neviděla dítě, které by si sedlo na trávník a pletlo věneček, jako my, Hlubočepské holky.
Jelikož Dalejský potok protíná celé Hlubočepy, pletly jsme s holkama často věnečky z pampelišek či sedmikrásek a pouštěly je po vodě. Pak jsme utíkaly od můstku k můstku, abychom viděly, jak krásně plavou za naším vysněným ,,princem." Myslely jsme si, že si nás podle toho věnečku nějakej ten fešák najde. Ale věneček se většinou zašprc o větev či o kámen a ani deset šutráků hozených z mostu tím směrem nepomohlo - maximálně se rozpadl. Možná proto jsem zůstala tak dlouho na ocet.
Ze sedmikrásek jsme také otrhávaly lístečky s říkankou: ,,štěstí, neštěstí, láska, manželství, kytička, hubička, dítě, smrt." Je to zvláštní, ale nepamatuji, že by u otrhávání skončil někdo slovem smrt, i když ,,jel" říkanku několikrát dokola. Druhá říkanka byla: ,,má mě rád, nemá mě rád, láskou se souží, po jiné touží." To samé jsme dělávaly s akátovými listy. Těch bylo v parku dost.
Park byl také plný lopuchů. Ty výborně posloužily, když jsi venku ,,musel," ale domů se ti nechtělo. Jeden se v nich krásně schoval a byly jemnější než ten skládanej a povoskovanej toaleťák. No, on byl jakýkoliv list jemnější, než ten ,,luxusní" toaletní papír. Ovšem pokud jsme lopuchy používaly při hrách jako klobouky, deštníky a nebo sukýnky, muselo se při sběru koukat, kam se šlape. Nejednou si člověk našlápl!
Na skalnatých kopcích Prokopského údolí a Dívčích hradů rostla kytička, které moje babička říkávala slzička Panenky Marie. ,,Tu nikdy Kájinko netrhej, to přináší smutek," říkávala mi babička Boženka, když jsem se šplhala na skálu za tím růžovým kvítečkem. Říkalo se, že pokud se utrhne, bude Panna Marie plakat. Babička pro mne tu pověru trochu upravila, abych neorvala půlku Prokopáku. Pamatuji, že jednou jsem ji utrhla, a pár dní nato dostala doma pěkně na držku, takže jsem si hezky pořvala. Zajisté za to mohla poznámka v žákovské knížce a ne slzička Panenky Marie, ale po této zkušenosti už jsem nikdy neriskovala. Dokonce jsem ji zakazovala utrhnout i mým kamarádkám. Jeden nikdy neví! Na skalnatých kopcích rostly také krásně voňavé ,,polštářky" mateřídoušky. Ve Žlutce, na skále nad tratí, lehávaly jsme si mezi ně a opájely se jejich vůní.
A co taková chrpa polní, která voněla jako bonbony Bon Pari nebo malá bílá kytička s vůní piva. Říkali jsme jí jako děti ,,pivoňka" a ,,opíjely se" její vůní. Některé rostlinky z luk a hájů jsme nejen čichaly, ale i konzumovaly.
Šťovík si pamatuji z Okoře. Jiroušovi, kamarádi mých rodičů měli pod Okořem chatu a my k nim občas zajeli na sobotu. Krásná osada, ve které nechyběl totem, ohniště a kolotoče pro děti, ta byla plná šťovíku. Já i holky Jiroušovy jsme stály u té mokřiny a přežvykovaly ty listy jako malá telátka. Tenkrát jsme byly roztomilé, teď už bychom na té louce vypadaly jak staré krávy. Jo, čas nezastavíš.
Na Dívčích hradech nám zase jako svačinka posloužily trnky. Spousty keříčků plných těch malých kuliček podobných borůvkám, ty nám pěkně zkřivily a stáhly huby.
Z hluchavek jsme vytrhávaly růžové i bílé květy a cucaly jsme z nich tu sladkou kapku šťávy. Včely z nás měly radost.
Nebo žlutá lesklá kytička, které se říkávalo knedlík. Proč? Tak to už fakt nevím. Naštěstí jsem ji nikdy nechutnala. Až teď jsem se dočetla, že je jedovatá.
A jako ropuchy před prasknutím jsme vypadaly, když jsme se učily v Samopších na louce pískat na stéblo trávy, u čehož jsem si leda oslintala ruce a jestli jsem pískla dvakrát, tak to byla náhoda. Pískání na trávu ani na prsty mi nikdy nešlo. S holkama Jiroušovejma jsem si v dětství užila, kde těm je teď konec.
V uličce, která vedla od školy k našemu domu rostl vlaštovičník. Ten jsme používaly na bradavice. Mně se udělala v životě naštěstí jen jedna, ale zabralo to - doporučuji!
Z vlčích máků, kterých byly plné louky i pole, dělávaly jsme makové panenky. No já spíš strašidýlka, nikdy jsem nebyla nijak zručná.
Nejkrásnější a nejjemnější byl zvoneček. Těch bylo u nás hodně málo, možná proto se nám zdál tak úchvatný. A když na něm byly kapky rosy, tak byl ještě krásnější.
,,Zuj si Kájo boty, chodit bosa je zdravé, nebudeš mít ploché nohy." Říkávali naši, když jsem běhala s dětmi po louce. ,,Ale co když mě píchne včela," bála jsem se. ,,Na to se neumírá," smál se táta.
Je krásné běhat bosa, ale v dnešní době není problém vosa!
Karla Šimonovská - Slezáková
Barrandov osmdesátých let
Filmové studio Barrandov, Barrandovské terasy, krásné vily, kolem jen louky, pole a jedna silnice, která spojovala Hlubočepy s Barrandovem. Žádné paneláky, obchoďáky, jen obilí a vlčí máky. To bylo mé dětství na Barrandově.
Karla Šimonovská - Slezáková
Osmdesátá léta v Raudnitzově domě a dnes
Socialismus, to slovo mnohým nahání husí kůži, ale nám, nám ,,Husákovým dětem" vyvolává vzpomínky na krásné a bezstarostné dětství. Lízání Vitacitu z neumytých dlaní, lezení po stromech, kradení ovoce ze zahrádek ...
Karla Šimonovská - Slezáková
Co se vám honí hlavou?
Měli jsme se moc dobře, ale mnozí si to neuvědomovali. Nepřeberné množství všeho, od jídla přes oblečení, až po elektroniku. Já se klidně uskromním, stačí mi to, co jsem měla v dětství osmdesátých let, hlavně ať skončí válka!
Karla Šimonovská - Slezáková
Třetí jaro ve strachu, ale s hrdostí, že jsem Češka!
Je to pár dnů, co jsem si libovala, jak se máme oproti loňskému a předloňskému jaru dobře, jak se vrací vše do starých dobrých kolejí. A teď je všechno jinak. Jenže tady už nemůžu napsat, že člověk míní a život mění, protože ...
Karla Šimonovská - Slezáková
Bylo mi za nás Čechy trochu trapně, ale prý je to v Itálii stejné!
Moje první prezentace v největším květinářství v Praze, plná známých osobností. Moc jsem se těšila, hlavně na to, jak všem povím všechno o dobré čokoládě. Jenže ani ve snu by mě nenapadlo, že budu muset lidi ,,mlátit přes prsty."
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
GLOSA: Trestání bezdětků? Má-li něco logiku, vytáhněte na to kanon
Premium Na živořící lidovce se sesypala hora kritiky za jejich návrh, aby bezdětní lidé odváděli vyšší...
Poslanci se rozhodli umožnit prodej některých lehčích drog dospělým
Dospělí si v Česku budou moci koupit lehké drogy jako HHC, kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC,...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Na Česko loni útočili ruští hackeři. Nechte toho, vyzval je Černínský palác
Za loňskými útoky na českou internetovou infrastrukturu stáli ruští hackeři, uvedlo ministerstvo...
- Počet článků 265
- Celková karma 34,96
- Průměrná čtenost 3722x
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :)
Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!