- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Čeští muži se dnes dožívají v průměru 76 let. Zdraví je ovšem podle průzkumu Eurostatu opouští už v 61 letech. Zbylých 15 let žijí se závažnou nemocí nebo jiným zdravotním problémem, který je zásadně omezuje.
Ženy žijí déle – střední délku života mají 82 let – ale i je zdraví opouští velmi brzy, v průměru v 62 letech. V nemoci prožijí 20 let.
Zvýšením důchodového věku jen přelejeme náklady do jiných dávek sociálního zabezpečení a k úsporám nedojde.
Zápočet osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice
2026 | 2031 | ||
---|---|---|---|
2027 | 2032 | ||
2028 | 2033 | ||
2029 | 2034 | ||
2030 |
Úprava parametrů pro stanovení výše nově přiznávaných důchodů má vliv na plnění mezinárodních závazků ČR v oblasti důchodového pojištění, především z ratifikovaných úmluv mezinárodní organizace práce č. 102 a 128 a Evropského zákoníku sociálního zabezpečení (EZSZ).
Úmluva č. 102 a EZSZ požadují, aby úroveň přiznaného starobního důchodu u typizovaného jedince (soustružníka) se získanou dobou pojištění 30 let dosáhla minimálně 40 %, přičemž v úmluvě č. 128 je tato hranice 45 %.
Návrh | ||
37,4% | 34,5% | |
46,4% | 42,8% |
V rámci současného stavu plní ČR tyto závazky pouze v případě, že je výše důchodu srovnávána s čistou mzdou, což je s ohledem na skutečnost, že se starobní důchody v ČR v zásadě nezdaňují, akceptovaný postup.
Při realizaci každé varianty z navržených opatření by ČR přestala plnit závazek vyplývající úmluvy č. 128 i při srovnání s čistou mzdou.
Další články autora |