V některých evropských zemích je snížení věkové hranice již dlouho zavedená praxe. Myslím si stejně jako Marcel Kolaja, D. Nerudová a Kateřina Stojanová, že volební právo od 16 dává smysl. Co si myslíte vy? Byli byste pro ?
V několika německých spolkových zemích, v Estonsku a na Maltě je možné volit od 16 let v komunálních volbách. Nová německá vláda dokonce plánuje rozšířit volební právo od 16 let do všech voleb po vzoru sousedního Rakouska. Tam platí dokonce od roku 2007. Pokud se podíváme dál na západ, belgická vláda rozhodla podobně snížit věkovou hranici do příštích voleb do Evropského parlamentu.
V zemích, kde již snížení hranice proběhlo, je znatelný pozitivní efekt ve zvýšení volební účasti. Možnost volit dříve zároveň podporuje zájem mladých o politiku. Je potřeba si také uvědomit, že při pětiletém volebním období dostanou mladí v průměru možnost jít k daným volbám poprvé v 18,5 letech. V České republice jsou nyní pravidla nastavená tak, že se voleb do Evropského parlamentu mohou někteří poprvé zúčastnit až den před svými 23. narozeninami.
16letí mohou založit rodinu, mít řidičák a trestní odpovědnost. Nechme je volit, míní Pirátka Stojanová.
Mělo by Česko následovat příklad Rakouska a přiznat volební právo 16letým? Předsedkyně Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová (Piráti) je přesvědčena, že by se to přinejmenším mělo zkusit pro určitý typ voleb.
První místopředseda Mladých Konzervativců Jan Hroudný (ODS) snížení věku pro volební právo považuje za téma k diskuzi, ale současnou hranici 18 let vnímá jako přiměřenou.
„Velký benefit mladé generace je přístup k celé řadě informací díky moderním technologiím, často i větší, než má generace jejich rodičů nebo prarodičů,“ uvádí politička v pořadu Pro a proti.
Politika mladé zajímá. Jen nevyhledávají tradiční média, míní autorka profilu Jsem v obraze Bázlerová
Občanský demokrat souhlasí, že mladí mají možnost získat dostatek informací. „Ale berme v potaz i výsledky českého školství, které nejsou nijak oslnivé. Čeští studenti vykazují setrvale špatné znalosti v různých oborech. Situace u gymnázií je trochu odlišná, ale ta představuje v českém školství spíš výjimku než reprezentativní vzorek.“
Pokud by se ke snížení věku přistoupilo, bylo by třeba upravit také vzdělávání, uznává Stojanová. „Otázka vzdělání je relevantní vzhledem ke školním osnovám, ale to, jaké má člověk dosažené vzdělání, je vedlejší faktor.“
„V České republice je problém malého zapojení mladých lidí v mládežnických politických organizacích, které mají v nejlepším případě stovky členů. V Rakousku, kde lidé volí od 16 let, jsou to desetitisíce. I tyto organizace vzdělávají mladé lidi v oblasti politiky,“ připomíná Hroudný.
Studie ukazují, že náchylnost mladé generace k dezinformacím je nižší. Kateřina Stojanová
To, že by mladí lidé byli snáze manipulovatelnější dezinformacemi, podle Stojanové neplatí. „Tato hrozba visí nad všemi věkovými kategoriemi a je výzvou pro celou společnost. Naopak studie ukazují, že náchylnost mladé generace zde je nižší.“
„Musíme najít nějakou rozumnou věkovou hranici pro volby. Těch 18 let je vhodných už jen proto, že ji využívá většina států na světě. Odborníci se shodují v tom, že v 16 letech, i z důvodů biologického vývoje, mladí lidé nemusejí být připraveni na to se kompetentně rozhodovat,“ dodává Hroudný.
Je těžké předpokládat, koho by mladí lidé vlastně vůbec šli volit. Jan Hroudný
Už dnes k nim stát přistupuje v řadě agend jako k plnoletým. „Dnešní 16letí mohou legálně zakládat rodiny, mají určitý typ trestní odpovědnosti, získávají řidičská oprávnění, mohou rozhodovat o tom, jaké zdravotní zákroky podstoupí, bez souhlasu rodičů. Už dnes mají široký prostor rozhodovat sami o sobě,“ upozorňuje Stojanová.
Mladí lidé ukázali, že se ve volbách umí mobilizovat, naznačuje zakladatelka Youth, Speak Up! Soukupová
„Snížení věkové hranice by zásadní volební revoluci nepřineslo, prvovoliči tvoří dvě až tři procenta celkového objemu hlasů. Mladí jsou ale nejcitlivější k náhlé změně preference před volbami, což je právě výstražný signál pro strany, které se o jejich hlasy ucházejí, že nedostatečně reflektují jejich zájmy,“ chápe snížení věkové hranice voličů jako výzvu i pro politické strany Kateřina Stojanová (Piráti).
Politik ale prý pozoruje nárůst zájmu stran o mladé lidi i bez této změny. „My jsme v rámci koalice Spolu v roce 2021 dávali dohromady program pro mladé, který také skládali zástupci mládežnických politických organizací.“
https://www.instagram.com/p/CYY7mmHsBO2/
https://plus.rozhlas.cz/16leti-mohou-zalozit-rodinu-mit-ridicak-a-trestni-odpovednost-nechme-je-volit-8981961
