Zbytečná zelená plaketa

Před cestou na konferenci do Frankfurtu jsem zjistil, že pokud pojedu autem, potřebuji 'ekologickou plaketu'.

Ekologická plaketa

Moji naivní ideu, ze jde jen další výpalné v podobě mýta, mi kolega rychle vyvrátil:"Je to komplikovaný, musíš prokazovat emisní normy a v Německu to nepořídíš a potřebuješ k tomu všechny doklady od auta". Přečetl jsem si tedy návod a vyrazil s velkým a malým techničákem do Dekry ...

Když na mě došla řada, zkoušel jsem klást hloupé otázky - jako čím si zasloužím tuto kouzelnou nálepku, jak dlouho platí a proč mi vlastně nestačí platné emise. K mému i obecnému pobaveni mi službukonající pan sdělil, že etiketu dostanu pokud má moje auto v techničáku 'správnou' emisní normou, pak mám 'doživotně' vystaráno i kdyby mi auto kouřilo jako fabrika. Můj udiv nad smyslem takové etikety, když existuje pravidelné měření emisí, odbyl s úsměvem slovy "Kde udělali soudruzi v NDR chybu?" a zkasíroval mě o 300 Kč. Mě ale v té době zněla spíš v hlavě spíš jiná filmová hláška: "Léčivá voda je zdarma na poukaz, který zakoupíte za 150 Kč v každé trafice.". Víte z jakého je to filmu?

A tak míjel v Německu větrné elektrárny, sotva každá pátá se líně točila. A u Rozvadova byla pole osazená jednou sluneční elektrárnou za druhou. Kde mají schované ty velké reflektory jsem nezjistil, ale třeba jen ještě nejsou tak vyčuraní jako Španělé.

Píšu tyhle řádky a na vedlejší louku vychází na večerní pastvu srnec Honzík se svou družkou Eliškou. Uždibováním trávy si obnovují energií a přitom nedostávají žádné dotace.

Škoda že se tohodle tématu neujmou spisovatelé píšící absurdní dramata. Kam se jen poděli?