Zhatí klub skeptiků Sisyfos chystanou léčbu covidu?

Aneb jak Český klub skeptiků Sisyfos postavil se proti možnosti pacientům s covidem-19 předepisovat léčivo ivermectin, jehož věhlas k nám došel ze Slovenska, načež řadoví občané u nás začali podepisovat petici za jeho dovoz.

V posledních dnech se ukazuje, že by skutečně praktičtí lékaři mohli svým pacientům předepisovat lék ivermectin, který od loňského roku při experimentální léčbě testuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. O čemž se vedou jednání s ministerstvem zdravotnictví, jak novinářům řekl v úterý předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle doktora Šonky by mohl být lék v příštích dnech k širšímu dostání v ordinacích: „Náměstek ministra zdravotnictví mě informoval o tom, že je lék v republice a že je zájem, aby ho praktičtí lékaři mohli jako experimentální léčbu dát přesně definovaným pacientům. Řešíme způsob, jak ho distribuovat, a čekáme na materiál z ministerstva, který toto experimentální použití umožní. Je možné, že už v příštím týdnu by se k němu vybraní pacienti mohli dostat,“ uvedl Petr Šonka.

Mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková novinářům řekla, že v České republice není léčivý přípravek ivermectin v perorální formě registrován. „Je tu však možnost individuálního dovozu léčivého přípravku, který je registrován v jiné zemi. Pokud ošetřující lékař vyhodnotí, že pacient bude z léčby Ivermektinem profitovat, může jej předepsat nebo použít jako neregistrovaný léčivý přípravek. Použití takového neregistrovaného léčivého přípravku je pak třeba nahlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv,“ uvedla. „K použití ivermectinu pro léčbu nemoci covid-19 chyběla data, dosud tak nebylo možné ho k této léčbě ani doporučit ani nedoporučit, situace se však může změnit. SÚKL se Ivermectinem taktéž zabývá,“ dodala k tomu.

Ovšem proti podávání ivermectinu praktickými lékaři se už postavil Český klub skeptiků Sisyfos. Podle MUDr. Jaromíra Šrámka, od ledna roku 2018 předsedy klubu Sisyfos, původní profesí patologa, je totiž nedostatek dat důvodem k odmítnutí nasazení ivermectinu praktickými lékaři. „Ivermectin může mít lékové interakce, dokonce s celkem běžně užívanými léky v rizikové populaci, například statiny,“ uvedl MUDr. Šrámek na videokonferenci vědecké iniciativy Sníh. A toto riziko podle něj je třeba brát v potaz: „Proto si nemyslím, že by bylo v pořádku nasazovat ivermectin mimo klinické studie dříve, než k tomu budou silná data.“

A tak pan doktor Šrámek pokračuje v tradici klubu Sisyfos, totiž emotivních (naštěstí jen občasných) výkřiků, při nichž někteří skeptici, za tichého souhlasu celého klubu, pro jejich neznalost dané problematiky s vaničkou vylévali i dítě. Řada čtenářů bude mít dodnes ještě v paměti příklad, kdy skeptici z klubu Sisyfos tvrdili, že magnetické pole Země je tak slabé, že ho krávy nebo psi nemohou vnímat. A to ještě v době, kdy nejrůznější týmy badatelů o této skutečnosti podávaly důkazy ve studiích, publikovaných v prestižních vědeckých časopisech. Jinak ale plně chápu výhrady lékaře Jaromíra Šrámka třeba k tzv. alternativní medicíně, kde se objevují všelijaké „biorezonanční“ přístroje, dokonce i diagnostika kyvadlem a virgulí, chápu i jeho výhrady k léčení vážně nemocných pacientů homeopatiky. Ale vůbec nepochopím, jak někdo, kdo hovoří za lékařskou obec, může mluvit o nebezpečí lékové interakce, aniž by tuto problematiku u daného léčiva nastudoval.

V případě podávání ivermektinu praktickými lékaři pacientům totiž nejde o žádné veterinární léčivo, ale o desítkami let prověřené antiparazitikum, užívané v humánní medicíně. Nyní se od něj očekává, že pomůže zmírnit příznaky, snížit vylučování viru pacienty a urychlit propouštění hospitalizovaných pacientů s mírným až středně těžkým průběhem covidu-19. České farmaceutické firmy toto léčivo jako generikum vyrábět nebudou, mnohem rychlejší cestou je získat ho navýšením výrobních kapacit v evropských továrnách, kde se již vyrábí, a jeho dovozem k nám. Například Soňa Porubská, ředitelka největší české farmaceutické společnosti Zentiva, novinářům řekla, že firma ivermectin v současnosti nevyrábí a ani neplánuje vyrábět. „Tento přípravek však máme na trhu ve Francii s původními antiparazitickými indikacemi, kde ho vyrábí naši partneři. Velmi podrobně sledujeme všechna veřejně dostupná data o ivermectinu, jeho účincích a bezpečnosti v souvislosti s použitím při onemocnění covid-19,“ uvedla. Ale ivermectin je k dostání i v sousedním Německu, například jako Scabioral, užívaný k léčbě svrabu, který vyrábí společnost InfectoPharm. K dostání je tam i Huvemec, vyráběný v Bulharsku.

V případě ivermectinu tedy nejde o nově vyvíjený přípravek. U tohoto léčiva, vyráběného v mnoha státech pod různými názvy, není třeba prokazovat jeho bezpečnost a snášenlivost, nebo zjišťovat, jaké že jsou jeho nežádoucí účinky. Neboť  lék už v minulosti prošel potřebnými fázemi klinického hodnocení a registraci na evropské úrovni mu udělila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která hodnotí a kontroluje léčiva v rámci Evropské unie. A ve chvíli, kdy má nějaký lék platnou registraci, nic nebrání tomu, aby se používal při poskytování zdravotní péče: u ivermectinu byl pečlivě sledován jak výskyt nežádoucích účinků, tak jeho účinky při dlouhodobém užívání, v odborné literatuře jsou i informace o jeho možných interakcích s dalšími léky. O tom všem si však předseda klubu Sisyfos zřejmě nic nepřečetl.

Pokud jde pak o studie, existuje databáze 63 studií s ivermectinem, kde každý najde 28 studií recenzovaných a 42 studií s výsledky srovnávajícími léčené a kontrolní skupiny. Jistě se dají některé z nich kritizovat pro malé počty subjektů nebo metodické chyby, tak jako začala být již kritizována (zatím údajně nerecenzovaná) studie izraelského odborníka Elima Schwartze, který ivermectinu pro jeho antivirové a protizánětlivé vlastnosti plně věří, přičemž Schwartzova studie je důležitá a jeho názory jsou opravdu rozumné. I když v tomto případě Schwartz vykonal pořádný kus poctivé vědecké práce, zdá se být u jeho randomizované studie problematický malý počet účastníků, kterých bylo celkem 94, i když obvykle se jich vyžaduje několik stovek, či dokonce kvůli neprůstřelnosti dat spíše tisíce. Schwartz to vysvětluje tím, že v době, kdy v Izraeli naplno řádila epidemie, se podařilo jeho týmu sehnat pouze 116 dobrovolníků, neboť všichni z nich věděli, že polovina dostane placebo a může tak svou účast ve studii případně zaplatit i životem, přičemž nakonec 22 z původně přihlášených osob ještě odpadlo. Zbývající účastníci byli náhodně rozděleni tak, že do skupiny s ivermectinem bylo zařazeno 49 a do skupiny s placebem 45 osob dle běžných pravidel.

Ale ono se to radí a pro randomizované studie, odněkud z teplé židle při videokonferencích, či na sociálních sítích, panečku horuje. Jenže hovořit o tom, co „je třeba“, nikam nevede. Co kdyby namísto volání po náležité studii se silnými daty pan doktor Šrámek zajel do některého z našich nejpostiženějších okresů, kde se dnes v nemocnicích nedostává lůžek na odděleních intenzivní péče? Pak uvidí, kolik tam, kde nemocnice vyhlašují stav hromadného postižení osob, získá pro svoji studii dobrovolníků, vědomých si toho, že podáním placeba nebudou před obávanou chorobou covid-19, na rozdíl od těch, kterým bude podávat ivermectin, nikterak chráněni. A aby to bylo úplně perfektní, aby získal ta opravdu „silná data“, může jim případně nabídnout, že v rámci té jediné a správné vědy je na počátku studie všechny nakazí virem SARS-CoV-2. Troufnu si tvrdit, že potřebné tisíce, ba ani stovky dobrovolníků, i bez toho nakažení, pan doktor nikde nenajde.

Je pravda, že v případě profylaxe a léčby covid-19 ivermectinem jde o novou indikaci tohoto léčiva.  A i zde by mělo jít o léčbu lege artis medicinae, tedy podle pravidel umění lékařského, což značí podle terapeutického postupu, který odpovídá nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání. K takovémuto poznání přesto, že je ivermectin v jiných indikacích již zhruba 40 let lidmi užíván, ještě vědecké týmy nedospěly. Ale žijeme v době pandemie a ke zcela úplnému poznání nemoci covid-19 vědecké týmy dosud rovněž nedošly. V takové situaci vyhlásily, že nemůžou formulovat žádné doporučení „pro nebo proti podávání ivermectinu u covid-19“ a nechávají rozhodnutí na jednotlivých lékařích a jejich pacientech. Ve skutečnosti tak o podávání ivermectinu při covid-19 nebude u nás naštěstí rozhodovat Český klub skeptiků Sisyfos, ale jednotliví praktičtí lékaři po souhlasu jejich pacientů. A pokud teď v situaci, kdy pacienty s covidem-19 začínáme ze zahlcených nemocnic převážet do Německa, na předpis budou užívat ivermectin u nás ne stovky, ale tisíce lidí, začnou lékaři shromažďovat potřebná data pro velkou, odbornou studii.

Ta potom prokáže (případně vyvrátí) předpokládaný přínos ivermectinu u léčby obávané choroby covid-19. A z pohledu přírodních věd a teoretických základů medicíny, tedy Evidence Based Medicine (EBM), v případě kladného výsledku studie začneme o léčbě ivermectinem hovořit jako o metodě léčby založené na důkazech.