Máme u nás celou řadu „antirouškařů“, často označovaných za „prudiče“ těmi, co roli roušek a respirátorů při tlumení epidemie covidu uznávají.
A byli mezi nimi ještě nedávno i lékařské či vědecké kapacity. Docházelo tak v rámci svobody projevu, vázané na demokracii, v minulých měsících u nás ke střetu nejrůznějších názorů. Jenže v posledních týdnech se situace mění. Což ve svém článku, na Štědrý den publikovaném na stránkách internetového deníku Neviditelný pes (NP), ironicky komentoval Ladislav Jakl řka, že „po letošní době rouškové přichází nová, kvalitativně opět o něco vyšší etapa lidského snažení o lepší svět“, jím označená za dobu očkovací. Ve skutečnosti ovšem nejde o „novou dobu“, ale o potírání stávající pandemie. A shodou okolností se zde ukazuje, že mezi „prudiči“ se najdou i „škodiči“. O tom bude dále více. Jen musím úvodem varovat ty, co dávají přednost krátkým textům, že tohle bude sice srozumitelné, ale delší čtení.
Svého času sice Ladislav Jakl na svém blogu vtipně prohlašoval „Vím, jak zastavit kovida“, ale oproti tomu jeho vánoční článek nebyl žertem míněn ani náhodou. U tohoto autora bych předpokládal, že na Štědrý den, jenž máme spojený se zvěstováním dobrých zpráv, zveřejní nějaký pohodový článek o vánoční edici piva, vařeného už ve starověku, kdy třeba zmíní, že restrikcemi byl nejvíce zasažen pivovarnický průmysl, zejména malé pivovary, které jsou závislé na hospodách a restauracích. Namísto toho však přišel se zpochybňováním rozbíhající se vakcinace, kdy bylo nad slunce jasné, že hájí stanoviska stoupenců rychlého promoření populace, přičemž vítr zjevně fouká, jak se u nás říká, z Institutu Václava Klause (IVK). A tak u mne jeho vánoční článek vyvolal, svátky nesvátky, okamžitou reakci. Ovšem podle příspěvků některých internetových diskutérů jsem kritizoval jeho článek neprávem, přičemž nemělo jít ani o polemiku, neboť údajně Ladislav Jakl hovořil o voze a já o koze. Ba dokonce se několik příznivců IVK vrhlo na Ondřeje Neffa pod jeho úvodníkem na NP, když si tam v pondělí 28. prosince dovolil vánoční článek kolegy blogera Jakla označit za hanopis. A tak se (doufám že naposled) ještě jednou k tématu vrátím, abych vyhověl několika výzvám a své výhrady vůči tomuto článku i postojům IVK zdůvodnil.
Celkem se dalo s Ladislavem Jaklem u jeho článku z konce listopadu souhlasit s pasáží, kde říká, že „Veřejnost trpí nedostatkem korektnosti a přesnosti při informování médií o průběhu aktuální epidemie a o opatřeních proti ní. Nedůsledná péče o terminologickou a věcnou správnost v takto citlivém tématu vede k informačnímu chaosu a přispívá tím k dramatickému zvyšování paniky a úzkosti s následnými ničivými dopady na kvalitu života na straně jedné, na straně druhé vede u části veřejnosti k pocitu, že žádná data vlastně nemají relevanci.“
Jenže ve svém vánočním článku se už přiklání na stranu alarmistů a zdánlivě bezelstně nám říká, že nikdo u nám aplikované vakcíny nemůže znát „případné dlouhodobé nezamýšlené nežádoucí efekty“. Ale kolikpak zná vakcín, jimiž se v minulosti nechal on nebo někdo z jeho rodiny očkovat, kdy se pak objevovaly v průběhu následujících měsíců či let závažné „nežádoucí efekty“ buď u něho, nebo alespoň u někoho z jeho příbuzných? Tuto podstatnou zkušenost nám jaksi zapomněl ve svém článku sdělit. A jestliže z řad našich lékařů, infektologů a vakcinologů zaznívá, že nám očkování umožní návrat ke společenskému, kulturnímu a sportovnímu životu bez roušek, k cestování bez omezení a k normální práci nemocnic i dalších zdravotnických zařízení, pak Ladislav Jakl ve svém článku odmítá předpoklad, že očkování přinese konec útrap „jak pro potenciálně nemocné, tak i pro restrikcemi sužované obyvatelstvo“. Neboť říká: „Je mnoho důvodů k názoru, že takový obrat nenastane.“
Škoda, že namísto s týmem IVK téma tohoto článku kolega bloger Jakl nekonzultoval s biochemikem RNDr. Zdeňkem Hostomským, ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jedním z autorů knihy Doba koronavirová, který sám sebe označuje za jednoho z největších „antirouškařů“. Ten již v září prohlásil: „Veřejnost jako by zapomněla na dějiny medicíny. Vyžaduje najednou absolutně bezpečnou vakcínu.Taková ale žádná není, protože každý člověk je jiný.“ Na začátku prosince pak v rozhovoru pro Reflex vyjádřil svůj názor, že očkování by nemělo být povinné, neboť by to byl zásah do občanských svobod, ale vidí v něm cestu ke kolektivní imunitě a naději na konec nouzového stavu. „Restriktivní opatření, která dělá mnoho států, jsou velmi deprimující a lidé se nemohou dočkat, až to skončí. Vakcíny nám dávají naději,“ řekl tehdy novinářům. A když už nic jiného, tak si Ladislav Jakl mohl alespoň poslechnout záznam z vysílání Hlavních zpráv na CNN Prima NEWS ze 22. prosince 2020, kde Zdeňek Hostomský označil vakcinaci za triumf medicíny, přičemž také říká, že nechápe důvody odpůrců očkování: „Na jedné straně lockdown a nesmírné omezování našich svobod, a pak máte možnost se vakcínou tomu ubránit. Tak se sám divím, proč je těch lidí tolik.“
K vyjádřením doktora Hostomského si neodpustím přidat zde malou odbočku, charakterizující v případě vakcinace mnohdy až tristní stav informovanosti některých našich spoluobčanů: věda problémy vysvětluje složitě, komplikovaně a na spoustu věcí nezná zatím odpověď. Tak kdo by se s tím zdržoval, když stačí na internetu otevřít stránky konspirátorů či jejich řetězové e-maily, které kolují českým internetem (často ještě doplněné o komentáře a odkazy na další informace) a pravda se mu zjeví v celé své kráse. Tomu pak nedojde, že když už nic jiného, tak čím více lidí se nechá naočkovat a čím dříve se tak stane, tím dříve se výrazně uleví zdravotníkům v nemocnicích a také počet úmrtí na covid-19 se sníží na minimum.
Ve svém dřívějším článku Má exprezident Václav Klaus pravdu? přiznávám, že i když s některými názory prof. Klause nesouhlasím, musím se ho zastat v tom, že mu oponenti mnohdy připisují vyjádření, která nikdy nevyřkl. Jako že „není problém obětovat i velký počet starých lidí a těch z rizikových skupin pro udržení hladkého chodu ekonomiky“. Tedy Václav Klaus, ani nikdo z IVK nic takového nikdy neřekl. A souhlasím s Ladislavem Jaklem, že je zcela ujeté komukoliv z týmu IVK nadávat do „popíračů spojených s neonacistickou scénou“. Na druhé straně však IVK mate veřejnost svými prohlášeními, když chce „minimalizovat ztráty lidských životů způsobené epidemií“, přičemž je jeho stejně důležitým cílem „minimalizace dlouhodobé ztráty, plynoucí ze zastavení života naší země a její ekonomiky“. A proč si troufám zde prohlásit, že mate veřejnost?
Inu názor, že je možné realizovat opatření pouze u rizikových skupin a zejména seniorů se objevuje poměrně často. Bohužel tuto část obyvatelstva není možné technicky odizolovat od zbytku světa, proto je nezbytné snižovat riziko expozice v celé populaci. A s tím IVK nesouhlasí. Ale jak potom chce všechny ty zdravotně rizikové spoluobčany ochránit? Chce snad všechny koncentrovat na jednom uzavřeném místě, tedy začít rychle pro ně budovat nějaké koncentrační tábory či střediska, i když nemají lepru ani mor? Nebo má jiné, promořovači omílané řešení? Jako třeba rozdat všem rizikovým skupinám dostatečně velké sumy peněz na to, aby se samy uzavřely před okolním světem? Tedy aby se tito lidé sami izolovali, přičemž bude třeba vydat i nová nařízení, podle kterých je bude možné postihovat za porušení tohoto protiepidemického opatření? Vždyť je to čirá utopie. Sedí snad někdo z IVK ve vládě nebo parlamentu, kde takovéto řešení prosadí a zasadí se o to, aby bylo co nejdříve realizováno? Opravdu by realizace tohoto (ne úplně domyšleného) řešení byla rychlejší, než započatá vakcinace?
Tedy věc se má tak, že nikdo z týmu IVK nepředložil ani jeden konkrétní, racionální návrh ochrany všech rizikových skupin, po kterém by šlo zrušit všechna ta protiepidemická opatření, obtěžující větší část našich spoluobčanů: žádný plán, který by se dal u nás promtně realizovat a rychlým promořením populace docílit potřebné stádní (kolektivní) imunity. Ale nikdo není neomylný, třeba se já mýlím a případnou koncepci pro rychlé promoření populace hodlá tým IVK vysypat z rukávu. Mám jenom obavu, že sypání takového plánu na jednací stůl v době vakcinace bude označováno nejenom odborníky, ale i širokou veřejností za křížek po funuse.
Pokud však žádný konkrétní plán na rychlé promoření tým IVK nedokáže realizovat, pak každým veřejným odmítáním očkování či zpochybňováním vakcinace při epidemii choroby covid-19 jen páchá škody. A vzpomeňme právnickou zásadu neminem leadere, tedy nikomu neškodit, nikoho nepoškozovat. Princip neminem leadere ukládá (neplést si roli občana a roli státu) každému občanovi chovat se tak, aby nepůsobil škodu, k jejímu vzniku nepřispíval a v případě, že ke vzniku škody již došlo, aby nepůsobil ke zvětšení jejího rozsahu. Přičemž lze dovodit, že se tato povinnost nevztahuje pouze na vyvolání vzniku škody, ale i na vyvolání nebezpečí, že ke škodě dojde. A protože se zde jedná o šířící se nemoc, nesmíme zapomínat ani na medicínskou zásadu nonmaleficence, z latinského male (špatně) a facere (dělat, činit) odvozenou. Ta zakazuje, aby druhému bylo ublíženo nebo byl poškozen, přičemž představuje etické minimum: Nejsi-li schopen někoho kvalitně léčit, tedy mu alespoň neubližuj.
Jinak řečeno, k utlumení epidemie covid-19 nakonec díky vakcínám a přirozené imunizaci nákazou u nás dojde. Na dnešní situaci můžeme mít různé názory a k jejímu řešení mít všelijaké výhrady. Přesto se nás však zřejmě většina shodne v tom, že pokud někdo neumí pomáhat, neměl by alespoň škodit.
PF 2021
