Na přelomu měsíce října a listopadu roku 2009 se v našich sdělovacích prostředcích objevila celá řada nejrůznějších příspěvků na téma anomálních jevů v domě rodiny Mračkových ze Strašic na Rokycansku. Hořely zde zásuvky a praskaly žárovky, ačkoli byl dům odpojen od elektrické sítě, obyvatelé trpěli bolestmi hlavy, brněním nohou, někdy též pískáním v uších. Snad největší pozornost laiků i odborníků upoutaly jevy, označované jako samovznícení, především elektrických zásuvek (odpojených od elektroinstalace).
Několik měření společnosti ČEZ, Českého telekomunikačního úřadu i geofyziků ale v této lokalitě neodhalilo žádné anomálie, které by vedly k objasnění uvedených úkazů. Nutno zde podotknout, že některé z úkazů, zaznamenaných v domě Mračkových ve Strašicích, se podobají dosud neobjasněným anomálním jevům, pozorovaným na jaře roku 2006 v domě manželů Svobodových na Vysočině, konkrétně v Bobrové na Žďársku.
Záhy se ve sdělovacích prostředcích objevují první nařčení rodiny Mračkových z podvodu, údajně zajišťujícím rodině popularitu. Ta se pak, vyčerpána neobjasněnými událostmi a neoprávněným nařčením, uzavřela do sebe. V tisku i televizních relacích na toto téma zaznívají nejrůznější názory, za původce tzv. samovznícení odpojených elektrických zásuvek je už přímo označován pubescent z inkriminovaného domu, tedy syn Mračkových. Toho označují odpůrci anomálních jevů za pyromana a podezřívají ho z potírání plastových krytů zásuvek směsí těkavých hořlavých chemikálií, které se samovznítí až po určité době, tedy samozápalnou směsí.
Dne 6. listopadu 2009 na serveru iDNES však na takováto osočení rodiny Mračkových reagoval chemik. Samozápalných látek podle chemika Jana Rottenborna je hned několik. Že by však někdo od Mračkových použil například dichroman amonný, je podle něho málo pravděpodobné: je to vysoce toxická látka a běžní lidé se k ní téměř nedostanou. Stejně tak nepravděpodobné je míchání kovového sodíku s vodou. Tedy k takovémuto vysvětlení záhady, že někdo ze členů rodiny míchá hořlavé směsi, je tento odborník skeptický. Ze stejného důvodu odmítl, že by zásuvky někdo potíral bílým fosforem, který reaguje se vzdušným kyslíkem, proto také na vzduchu okamžitě vzplane. "Ten zase velmi intenzivně zapáchá, takže by to také neprošlo bez povšimnutí." Sám se přiklání k tomu, že za záhadou stojí elektrická, nebo magnetická pole. "Pouze netuším, odkud se ta elektřina bere," uvedl.
Ve skutečnosti je tvrzení, že tzv. samovznícení elektrických zásuvek způsoboval syn Mračkových tím, že je potíral samozápalnou látkou, v rozporu s faktickým průběhem jevu samotného, s očitým svědectvím elektrikářů i jiných náhodných svědků. Zahoření zásuvek byli přítomni zaměstnanci firmy Zajíček Elektro z Rokycan, kteří hledali příčinu ve vnitřní elektroinstalaci a na místě působili prvních čtrnáct dnů od výskytu problémů. Tentýž jev pozoroval i vedoucí oddělení Distribuce ČEZ. Podobně pak praskající skla na žárovkách pozorovalo hned několik techniků sítí ČEZ Distribuční služby. "Vylétla skleněná baňka žárovky utržená od závitu a dopadla na koberec v předsíni" popisuje hlavní technik jeden z pozorovaných jevů. Ostatně majitel domu Jiří Mraček sám říká: "Kdybych neměl očité svědky, tak by bylo samozřejmě těžší všechno dokázat", reaguje na názory, že si podivné jevy ve svém domě vymyslel.
Poměrně rychle se ve sdělovacích prostředcích do výkladu výše již popsaných anomálních jevů ze Strašic vložil i zástupce přizvané vědecké obce - Doc. RNDr. Luděk Pekárek, DrSc., místopředseda klubu skeptiků Sisyfos. Fyzika Luďka Pekárka, který působil v Akademii věd a v současnosti zkoumá vliv elektromagnetických vlnění na člověka v Národní referenční laboratoři pro neionizující záření Státního zdravotního ústavu v Praze, si s sebou přímo na místo dění, tedy ke strašickému domku, přivezl štáb iDnes.tv. V dané problematice se RNDr. Pekárek ihned zorientoval a poskytl rozhovory sdělovacím prostředkům. "Z hlediska přírodních zákonů jde – s prominutím – o úplnou blbost", prohlásil v jednom z rozhovorů, aby vzápětí, coby fyzik, českému národu předložil vědecký výklad zdejších anomálních jevů: "Nejde o fyzické, ale psychické jevy..." Pokud však nejsou podle RNDr. Luďka Pekárka výše již uvedené "záhadné" úkazy projevem sil fyzikálních, nýbrž projevem nám neznámých sil psychických, museli bychom je logicky nadále označovat za jevy nehmotného charakteru, což je v přímém rozporu s jejich vědeckou interpretací.
Z fyzikálního hlediska existují jen čtyři základní síly: elektromagnetismus, gravitace, silná a slabá jaderná síla. Jako zastánce fyzikálních interpretací anomálních jevů bych tak nejspíše za strašickým tzv. samovznícením hledal elektrické či magnetické vlivy, a nikoli neznámé psychické síly (potažmo nehmotného charakteru). Jde však o jevy, které dosud nejsou popsány v žádné odborné literatuře a zdánlivě se vymykají jevům fyzikálním z nějakého nám dosud neznámého důvodu. Přesto si lze všimnout jistých náznaků, tedy přesněji - určitých souvislostí, které mohou vést k vyslovení nečekané pracovní hypotézy, neboť pokusy o interpretaci neobvyklých jevů mohou vyžadovat i neobvyklá řešení. Nemohou tedy být s anomálními jevy ve Strašicích (ale např. i v Bobrové) nějakým způsobem spojovány kupříkladu pro nás neviditelné shluky plazmatu, coby čtvrtého skupenství hmoty?
Začněme zde tím, že se jakékoliv plazma navenek jeví elektricky neutrálně. V plazmovém objektu se však nosiče náboje (ionty atomů a elektrony) pohybují nezávisle na sobě, proto je takový útvar elektricky vodivý. Tedy plazma je vodivé a jako celek pak silně reaguje na elektrická a magnetická pole. Ovšem která z plazmat nás mohou zajímat? Pulzní a laserové plazma mají malou životnost (nepatrné zlomky sekund), naproti tomu studené plazma má životnost v řádech hodin či dní, někdy i roků.
Navenek se studená plazma jeví jako nenabitá kapalina či plyn. Atomy studeného plazmatu jsou alespoň částečně ionizované, přičemž stupeň ionizace nemusí být příliš velký, pokud je plazmový útvar dosti rozsáhlý. Teplota iontů je blízká okolní teplotě, ale rychlost pohybu elektronů odpovídá teplotám několika tisíc stupňů. Jelikož jsou málo hmotné, je vliv jejich teploty na vně projevovanou teplotu plazmatu jako celku nízký. To nejdůležitější je, že se ve studeném plazmatu nachází volné nosiče náboje. Právě volné nosiče náboje plazma zcela odlišují od plynů (plazmový útrvar je elektricky vodivý). Druhou jeho vlastností je kvazineutralita (v makroskopických objemech bývá vždy v průměru stejné množství kladných a záporných částic). Do plazmatu tak většinou nezahrnujeme různé svazky nabitých částic (nesplňují kvazineutralitu), ani velmi slabě ionizované plyny, které nesplňují kolektivní chování. Poslední součástí definice studeného plazmatu je totiž jeho kolektivní chování. Tím se rozumí, že studené plazma je schopné jako celek svými projevy generovat elektrická a magnetická pole a na takováto pole reagovat.
Pokud si však troufám "záhadné" jevy ve Strašicích (ale např. i v Bobrové) spojovat s pro nás neviditelným studeným plazmatem, pochopitelně nemohu vydávat tuto pracovní hypotézu za vědeckou interpretaci uváděných anomálních jevů. Na otázku, nakolik zde mohou být shluky plazmatu obalena skla praskajících či bouchajících žárovek, elektrické zásuvky (ale i elektrické spotřebiče) a další podobné objekty, už bude odpovídat erudovaný badatel z oboru fyziky studeného plazmatu a plazmochemie, případně magnetohydrodynamiky plazmatu.
