Díra v nových punčochách pod podvazkovým pásem rozhodí kdejakou dámu, díra v obraně Sparty, leckterého zapřisáhlého slávistu. Myší díry milují v honbě za žrádlem i mnohem větší potkani než jsou krysy...
Díru v silnici či dokonce v dálnici nesnášejí všichni řidiči bez rozdílu. Díra v zákonech zůstane opravdu jen málokdy nevyužita různými čičíky současnosti, stejně jako díra v plotě u nudistické pláže zvědavými kluky. Ale pořád je to lepší než díra v hlavě nebo v prasklé srdeční aortě. A tak stále jenom látáme samet, zacelujeme trhliny všeho druhu a původu, vším možným zalepujeme „džuzny“ ve všem možném a životní výmoly zaléváme alespoň řídkým asfaltem…
Naštěstí máme mezi sebou lidi, kteří zbaběle nezalézají do děr, a na rozdíl od těch, co již dávno rezignovali, se s tím nehodlají smířit a chtějí v prospěch jejich a těch sociálně slabších něco udělat, abychom se spolu s nimi dobře měli také my všichni. Pravidelná volební šílenství, průzkumy různých agentur a rozbory renomovaných politologů nás díky své četnosti prakticky rok co rok staví do role analytiků, kteří si sami pro sebe musí vyhodnotit, kterýže český úspěšný byznysman, vyšumělý herec, rádobyzpěvák či baleťák, anebo dokonce známý sportovec s cígem v puse, nám díky námi udělenému mandátu helfne nejvíc.
Říká se, že nejhorší českou vlastností je závist a čecháčci jsou prý schopni závidět sousedovi i rakovinu, obzvlášť, keď ide o slovenského súseda. Filmoví a divadelní kritici z nejednotných řad národa, pak snadno odhalí, že tuten ministr svou roli nejenže pouze hraje, ale to dokonce ještě nadmíru špatně. Jakou váhu pak asi může mít hlas zpěváka, jehož celý život živil jeden povedený, a všude donekonečna omílaný hit, když si dnes už málokdo vzpomene, kdo ho vlastně zpívá!? Nechci se špičkovat, ale že by ze špičkového baleťáka tato jediná kvalifikace, a zřejmě nízký důchod, udělaly hned adepta na špičkového politika, tak to „pardón-poblijé“ nebo jak se ta taneční figura nazývá…!? A už vůbec nic nemám proti sportovcům. Chtějí vyhrávat, a to je určitě dobrá vlastnost a motivace. Otázkou ovšem zůstává, co z jejich případného vítězství budeme mít my ostatní. V každém případě, mými volebními favority jsou atleti, a to nejen ti profesionální. Skákat do řeči a vrhat stín umí bez jakékoliv tréninkové píle přece každý amatér…
Pomineme-li všeobecně známý fakt, že nejznámější černou dírou na peníze je fotbal, dost nám to komplikují hlavně kauzy všelijakých obřích investic. Jako konkrétní příklad si vezměme tolik diskutovanou dálnici D 8. Její finální trasu geolog Cajz v přímém TV přenosu okomentoval tak, že v žádném případě nerozhodovaly odborné argumenty, ale z hlediska „vyššího principu“, šlo v případě Prackovic spíše o politicko-ekonomickou záležitost, která nás přijde mnohem a mnohem víc než Prahu ty špinavými prackami ohmatané "oupenkarty". Jinými slovy, v politickém hašteření o moc, přicházíme v jeho důsledcích o moc a lidi se v něm ztrácejí jako peníze v tunelu Blanka. Jenomže ty se pak objevují v X českých na stole, při koupi bytů v igelitce nebo v krabici od bot či vína...
Bohužel, zatímco na úkor spodní vrstvy se ta horní rozšiřuje a média napříč celým politickým spektrem řeší jednu velkou zlodějnu za druhou, o obyčejného člověka jde až v poslední řadě. A čí je to všechno vina? Nás, co furt dokola jak ovce volíme ty špatné politiky, nebo těch špatných politiků, jejichž bez ohledu na koaly či koalice semknuté šiky, jedna bílá vrána ve svém kratičkém životě nikdy nemůže ptačím virem dobra nakazit!? Perpetum mobile dneška připomíná flašinet. „Náš vládní mandát je natolik krátký, že ani zdaleka nedokážeme napravit chyby těch před námi…“
Ta věta mi kape na karbid už minimálně čtvrtstoletí, a protože některé strany ji podle volebních výsledků beze studu opakují dokonce již několikrát za sebou, vykapala mi už docela slušnou díru do mozku. Zkrátka, jak by řekl šmoula Mrzout, "Nemám rád politické hry!", obzvlášť když tohle zaklínadlo bez ohledu na stranickou příslušnost používají jako zaklínadlo všichni naši „vyvolení“. I s takto poškozeným lidským orgánem, který je nám – všem těm skladníkům, řidičům, prodavačkám v supermarketech a dělníkům u nadnárodních výrobních linek skoro k ničemu, je mi naprosto jasné, že pokud o nás bude tzv. na střídačku rozhodovat každý, kdo má díru do pr.ele, žádnou díru do světa prostě nikdy neuděláme…
