Návštěva amerického astronauta Feustela V ČR a Pardubicích

Americký astronaut Feustel byl v Pardubicích

Dne 4.8. jsem se zúčastnil besedy s americkým astronautem A. Feustelem. Českou republiku navštívil proto, že jeho manželka Indira je českého původu. Matka je nebo byla Češka (Pojarová? ze Znojma), jak napovídá křestní jméno, otec byl nebo je Ind. Andrew Feustel je jeden z amerických astronautů, kteří se hlásí k českému původu. Lowell byl účastník mise Apolla 13, která musela čelit akutnímu nebezpečí havárie. O této misi byl natočen hraný film Apollo 13 s T. Hanksem, píše Karel Vašíček.

Dalším astronautem s českými kořeny je Eugene Cernan, který byl pro změnu účastníkem posledním mise na Měsíci, cca v roce 1970. Na Měsíc s sebou vzal československou vlajku, když se vrátil na Zem a přijel do ČSSR, žádný z oficiálních představitelů komunistického Československa se s ním nechtěl setkat. Odvahu měl jen ředitel Astronomického ústavu ČSAV, který převzal naši vlajku, která byla na Měsíci.

Eugen Cernan (Čerňan) před několika lety navštivíl opět naši zem a v doprovodu Vladimíra Remka, cestoval po republice, při tom se s nimi zřítil vojenský vrtulník. Posledním v řadě astronautů českého původu je John Blaha, který byl 5x účastník mise raketoplánu.

Beseda byla pěkná, bylo tam mnoho dětí, které se ptaly, a někteří účastníci besedy se ptali anglicky. Jeden chlapec se ptal, co musí udělat, aby se stal astronautem? Zůstat co nejdéle ve škole. Chtěl jsem tam fotografovat, ale z blízkosti pódia a Feustela před besedou mě vyhnali a nechtěl jsem se ohánět novinářským průkazem. Fotky z místa, kde jsem seděl, byly podexponované, a když beseda skončila, tak se všichni nahrnuli k pódiu, kde si chtěli nechat podepsat fotografii.

Ani tehdy se fotky nepovedly, nemám digitální zrcadlovku a kdo má digitální kompakt, tak ví, jaké mají zpoždění od stisku spouště k expozici.

Některé otázky byly technické, jaká je teplota kolem raketoplánu, když přistává. Odpověď byla cca 2600 °F. Jeden můj známý, který navštěvuje stejné přednášky na Univerzitě Pardubice o matematice, briskně spočítal zpaměti a odpověděl anglicky, kolik to je °C .

Další dotaz byl na spektrometr, jeden z nejdražších přístrojů za cca 2 mld USD. Astronaut promítal fotografie a video z PC pomocí dataprojektoru.

Besedu pořádala Krajská knihovna Pardubice a na závěr promluvila radní Pardubického kraje pro školství a kulturu. Podle mě je ostuda, že na to museli shánět sponzory. Kraj náklady nebyl spíše ochotný než schopný zaplatit. Sál v Domě hudby (dříve sídlo OV KSČ), údajně největší sál v Pardubicích, asi kromě divadla, byl zcela plný, sedělo se i na schodech.

Na závěr odměnili nejlepší účastníky dětské soutěže S Krtkem do Vesmíru. Soutěže se účastnilo cca 650 dětí, jejich obrázky byly k vidění ve foyer sálu. A. Feustel totiž do Vesmíru vzal postavičku Krtka, při předchozí misi zase vzal Písně kosmické Jana Nerudy. Podobné besedy proběhly i v jiných městech ČR, Praze, Českém Krumlově, Českých Budějovic, Pardubicích, Zlíně, Valašském Meziříčí a Brně.

Beseda určitě zaujala zejména dětské účastníky besedy a třeba někoho přivede k zájmu nejen o kosmonautiku, astronomii či vědu obecně. Besedu spolupořádala Česká kosmická kancelář, Astronomický ústav AV ČR, Americké centrum při velvyslanectví USA v ČR .

Česká republika byla třetí zemí, která měla svého kosmonauta ve Vesmíru (Rusové označují účastníky vesmírných misí kosmonaut, Američané astronauti, Čína tchajkonauti a brzo poletí i indický kosmonaut (?). Rovněž není mnoho zemí, které by měly své družice jako Československo (Magion). Je škoda, že nejen u nás klesly výdaje nejen na výzkum Vesmíru.

A. Feustel byl účastník předposlední mise amerického raketoplánu. Program začal v roce 12. dubna 1981 (20 let po Gagarinovi), když jsem byl v prvním ročníku na univerzitě, tak jsme slyšeli reportáž na Hlasu Ameriky z přistání prvního letu raketoplánu, který přívítal komentátor slovy „Vítej Columbie“. Teď jsem se tedy dožil po 30 letech závěru programu. Let raketoplánu je údajně dražší než lety ruskými Sojuzy, píše se o 4x a lety byly méně bezpečné. První havárie raketoplánu byla , když jsem byl na vojně na začátku roku 1986 při startu 28. ledna a druhá 1. února v roce 2003 při přistání. Americké raketoplány se jmenovaly Atlantis, Columbia, Discovery, Enterprise, Endeavour, Challenger a jedna testovací kopie Pathfinder.

Také Sovětský svaz měl svůj raketoplán Buran, který letěl do Vesmíru jen jednou, 15. 11. 1988, bez posádky a pak zůstal nevyužitý a skončil jako atrakce. Záložní přistávací dráha byla v případě špatného počasí nad SSSR údajně v Československu v Ralsku. Stalo se to v době soumraku Sovětského svazu, kdy už nebyly peníze na nic. Tehdy se ale zrodila velká spolupráce kosmických agentur Ruska a USA a létalo se na ruských Sojuzech i amerických raketoplánech. Teď se situace obrátila a Američané budou odkázáni na lety Sojuzů.

Americká i ruská kosmická technika využila znalostí a výzkumů raketového programu nacistického Německa. Zatímco USA vzali do zajetí 1.garnituru německých vojenských vědců v čele s Wernherem von Braunem, který se zasloužil (nejen) o úspěch amerického programu cesty na Měsíc, Sovětský svaz vzal do zajetí 2. garnituru německých výzkumníků. Uvádí se, že sovětská raketa, která vynášela do Vesmíru sovětské družice a kosmické koráby vycházela z německých raket. Ostatně i sovětský hlavní konstruktér Sergej Koroljov byl vězněm, v éře všeobecného udávaní a pronásledování strávil podle mých informaci nějakou dobu ve výzkumném ústavu ve Stalinově Gulagu.

Po smrti Koroljova nebyli Sověti schopni připravit raketu, která by vynesla na oběžnou dráhu vesmírnou loď, která by dostala bezpečně sovětské kosmonauty na Měsíc. Raketa při startu vybuchovala a nebyla tak dostatečně bezpečná. Sovětská sonda jen obletěla bez posádky Měsíc. Sověti tak dostali na Měsíc „jen“ automatické vozítko Lunochod 1 a 2.

Na závěr upozorním, že ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) je viditelná z povrchu Země prostým okem. Potřebná informace se dá najít na webu Českého hydrometeorologickáého ústavu. V případě Pardubic, kde žiji, je to teď v těchto dnech (začátek srpna 2011) cca ve 2:30 hodin. Svůj přispěvek zakončím vzpomínkou, že v roce 1975 jsem snad na pionýrském táboře večer pozoroval na noční obloze spojené kosmické lodě Sojuz-Apollo. Tehdy úspěch mírové spolupráce, dnes běžná praxe, společná účast mnoha zemí byla běžná nejen v misích raketoplánů, ale i ruských Sojuzů, a také Evropské kosmické agentury ESA.

Přesto, že se části běžné populaci zdají výdaje na výzkum Vesmíru jako vyhozené peníze, tak vědecký průzkum Vesmíru musí pokračovat. Lidstvo posouvají v rozvoji poznání nejen touha prozkoumat Vesmír. Bez moderní vědy by nebyl digitální fotoaparát, mikrovlnná trouba, mobilní telefon, GPS (satelitní navigace), nebo obrovský rozmach výpočetní techniky.

Já jsem měl první počítač v roce 1987 a jeho výkonnost byla srovnatelná s počítačem, se kterým letěli američtí astronauti na Měsíc. Na Měsíci fotografovali astronauti švédským fotoaparátem na střední formát Hasselblad, jeho kvalitní ukrajinskou kopii Kiev 88TTL vlastním.

V pátek minulý týden jsem se zúčastnil přednášky v pardubické hvězdárně o budoucnosti amerického kosmického výzkumu, o připravovaných projektech, které mají nahradit raketoplány. Překvapilo mě, kolik projektů se najednou realizuje s podporou NASA. Při té příležitosti jsem se přednášejícího, pana Milana Halouska, z české kosmické kanceláře, zeptal na informaci, že při prvním letu ruského raketoplánu Buran, měla být rezervní přistávací plocha v Ralsku. Řekl mi, že to je zřejmě „městská legenda“. Raketoplán Buran podle jeho slov potřeboval po přistání okamžitě připojit ke zdroji energie, aby se neroztavil. Nevyloučil ale, že plocha v Ralsku (Milovicích) mohla sloužit jako rerervní plocha při následujících letech Buranu, které se ovšem již neuskutečnily.

Snažil jsem se na svém blogu zveřejňovat články o zajímavých knihách z několika oborů, redaktoři Idnes.cz mi ale napsali, že to je reklama na knihy a že je mohu zveřejňovat jen jako soukromé články. Takže je v dalších dnech nenajdete na titulní straně Blog.idnes.cz, ale musíte je hledat na mém blogu, http://karelvasicek.blog.idnes.cz

RNDr. Karel Vašíček

exučitel matematiky, exprogramátor

www.mathpublishing.eu