Kniha Jaroslav Folta:Vývoj výpočetní techniky

Jaroslav Folta: Vývoj výpočetní techniky, Praha 2005, Národní technické muzeum, Společnost pro dějiny věd a techniky, brož., 128 str., ISSN 1801-0040.   Jaroslav Folta, je přední historik exaktních věd, pracovník Národního technického muzea. O historii výpočetní techniky se zajímá od 70. let. Od té dob shromažďoval materiály pro tuto knihu. Kniha má 10 kapitol, doslov, seznam literatury a jmenný rejstřík. Kniha je to stručná, ale obsahuje informace o vývoji výpočetní techniky v celé řadě zemí. Začíná manuálními počítadly, vrubovkami a abaky a pokračuje Pascalem, Schickardem, Babbagem aj.

Jaroslav Folta: Vývoj výpočetní techniky, Praha 2005, Národní technické muzeum, Společnost pro dějiny věd a techniky, brož., 128 str., ISSN 1801-0040.

Jaroslav Folta, je přední historik exaktních věd, pracovník Národního technického muzea. O historii výpočetní techniky se zajímá od 70. let. Od té doby shromažďoval materiály pro tuto knihu. Kniha má 10 kapitol, doslov, seznam literatury a jmenný rejstřík. Kniha je to stručná, ale obsahuje informace o vývoji výpočetní techniky v celé řadě zemí. Začíná manuálními počítadly, vrubovkami a abaky a pokračuje Pascalem, Schickardem, Babbagem aj.

Nechybí zmínka o historii v našich zemích a zásluhy Antonína Svobody na vývoji a některé přínosy i pro celosvětový vývoj. Bohužel Svoboda a celá řada jeho spolupracovníků emigrovala na Západ a tam pokračovali ve své práci. Z knihy se také čtenář dozví, že neúspěšný kandidát na funkci českého prezidenta, Jan Sokol, kterého veřejnost zná jako politika, bývalého ministra školství a filozofa, který je však původním povoláním matematik, se podílel na vývoji jednoho operačního systému pro počítač vyvíjený v Československu.

O vývoji ve Spojených státech (John von Neumann aj.) a Británii (Alan Turing aj.) je širší odborná veřejnost dobře informovaná a zná určitě také jméno Zuseho, průkopníka z Německa. O vývoji v některých zemích (Francie, Rakousko, Švýcarsko, severské země, Sovětský svaz, Německo, Čína, Japonsko) o němž se také zmiňuje autor této knihy, se toho u nás většinou příliš mnoho neuvádí. Seznam literatury je stručný, autor se zmiňuje i o webových zdrojích, ale neuvádí je, což je škoda. Pro většinu čtenářů, zájemců o výpočetní techniku a její historii je rovněž škoda, že kniha není v běžném prodeji a tak se o ní dozví jen část veřejnosti .

V knize je mnoho obrázků a diagramů a tabulek a portrétů tvůrců výpočetní techniky. Bohužel kniha je černobílá a tak nejsou obrázky příliš kvalitní. V roce 2007 se v celé řadě médií objevila zpráva o mechanickém počítači, pocházejícím z období antiky, který byl vyloven lovci mořských hub roku 1900 v antickém vraku lodi u ostrova Antikythéry a který zřejmě pocházel z doby kolem roku 80 př.n.l. Sloužil zřejmě astronomickým výpočtům a podle názoru odborníků předběhl dobu až o 18 stol. Článek o něm vyšel již roku 1959 v Scientific American a na přelomu listopadu a prosince 2006 se o něm konala vědecká konference vA ténách. Více viz Injournal (příloha Hospodářských novin) 2. ledna 2007, str. 10-11.

RNDr. Karel Vašíček

exučitel

exprogramátor

www.mathpublishing.eu