Předseda vlády hodlá zopakovat socialistický experiment Předseda vlády RNDr. Petr Nečas spolu s ministrem školství Mgr. Josefem Dobešem hodlá zopakovat socialistický experiment. Když jsem v roce 1976 nastoupil jako student z 8. ročníku ZDŠ (základní devitileté školy) na gymnázium, byl to teprve podruhé, kdy mohly děti ze základní školy nastoupit na gymnázium z 8. ročníku. O rok dříve to systém umožnil mé sestře. Tehdy se to týkalo úzké vrstvy dětí, které uspěly v přijímacích zkouškách a základní škola stále zůstávala ZDŠ (viz výše). Postupně se stala základní škola osmiletou a povinná školní docházka se stala desetiletou.
Předseda vlády hodlá zopakovat socialistický experiment
Předseda vlády RNDr. Petr Nečas spolu s ministrem školství Mgr. Josefem Dobešem hodlá zopakovat socialistický experiment. Když jsem v roce 1976 nastoupil jako student z 8. ročníku ZDŠ (základní devitileté školy) na gymnázium, byl to teprve podruhé, kdy mohly děti ze základní školy nastoupit na gymnázium z 8. ročníku. O rok dříve to systém umožnil mé sestře. Tehdy se to týkalo úzké vrstvy dětí, které uspěly v přijímacích zkouškách a základní škola stále zůstávala ZDŠ (viz výše). Postupně se stala základní škola osmiletou a povinná školní docházka se stala desetiletou.
Nebylo ojedinělé, že se na gymnázium dostal „student“, který ve volném čase vykrádal trafiky, ale vyloučit jej nebylo možné, neboť jej museli učitelé strpět do dokončení druhého ročníku gymnázia, střední průmyslové školy či učiliště. Po roce 1989 se vrátila doba povinné školní docházky k původnímu systému devitiletého standardu, a vznikla osmi či šestiletá gymnázia, vedle čtyřletých gymnázií. Zažil jsem sám jako učitel cca v letech 1985-1989 jaké bylo utrpení s učni, kteří se naprosto programově učit nechtěli, nechtěli ani docházet do školy. Vyloučit je nebylo možné, a trestat rodiče za ohrožování mravní výchovy bylo obtížné. Podotýkám, že ani jeden problémový učeň nebyl romského původu. Opakovaně jsem navštěvoval úřadovnu Veřejné bezpečnosti kvůli podezření na páchání trestné činnosti těchto problémových učňů. (Když nechodí do školy, tak copak asi dělá ve volném čase). Opakovaně jsem musel vysvětlovat příslušníkům Veřejné bezpečnosti či Kriminální služby, že takové „študenty“ nemůžeme vyloučit, musíme vyčkat, až vyprší 10-letá povinná školní docházka. Sám jsem to jako třídní učitel vyřešil sníženou známkou z chování pro tohoto „študenta“, známkou „4“. Tehdy to bylo poprvé, kdy jsem mohl udělit známku „4“ z chování a znamenalo to automaticky vyloučení.
Pan předseda vlády evidentně nikdy neučil, jinak by sotva chtěl prodloužit školní docházku na 10 let a zkrátit základní školu opět na osm let.
Představa RNDr. Petra Nečase a Mgr. Josefa Dobeše, že prodloužením školní docházky získají všichni občané alespoň výuční list je zjevný omyl. Pravidelně komunikuji s kolegy učiteli a jsem v kontaktu se studenty či žáky od základní školy až k vysokoškolským studentům. Tak vidím ten neuvěřitelný propad znalostí našich školáků a studentů (nejen) v mezinárodních srovnávacích zkouškách. Pouze se ztíží pracovní podmínky pro učitele a zhorší atmosféra ve třídě se studenty, kteří se nechtějí učit.
Dalším takovým experimentem je povinnost či možnost škol vytvářet si školní osnovy. Důsledkem je problém pro žáky či studenty už jen při pouhém přestěhování rodiny studenta či přestup na jinou školu. S velkým úžasem jsem zjistil, že se na gymnáziích již v povinném předmětu matematiky neuči studenti komplexní čísla ani základy diferenciálního a integrálního počtu. Minulý týden jsem díky vstřícnosti organizátorů strávil 2 dny na setkání učitelů matematiky ze středních odborných škol.
Reakce učitelů byla podobná. Znalosti studentů byly označovány za větší či menší katastrofu. Pod praporem „rozvoje vzdělání a zpřástupnění vysokoškolského studia pro maximum studentů“ jsme se dopracovali k hlubokému propadu. Kolegové mi unisono říkají, že ani na gymnázia či univerzity se už nedělá výběr, ale nábor. Modlím se, že snad alespoň na lékařské fakulty a právnické fakulty se dělá nějaký výběr. Ve druhém případu jsme ovšem již slyšeli ledacos.
Další připravovaný experiment je umožnit studentům zrychleně vystudovat vysokou školu. Stalo by se tedy standardem to, co se zřejmě uskutečňovalo jen jako exces.
Podotýkám, že i dříve mohl opravdu talentovaný student přeskočit jeden či dva ročníky. To se týkalo opravdových géniů. Na západě naší republiky se zřejmě géniové nějak hromadili. Nyní by měli růst jak houby po dešti. Již dříve se stalo legální nahradit řemeslnou dovednost získanou za 2-4 ročníky učiliště jednorázovou zkouškou. Již tehdy to bylo předmětem kritiky kvůli možného korupčního jednání. Pokud někdo chce výuční list, tak ať si ty 2-4 roky odsedí na nějaké večerní škole. Totéž samozřejmě platí pro univerzitní diplom.
RNDr. Karel Vašíček
exučitel
www.mathpublishing.eu
