Konflikt křesťanky Jane Hawkingové s dogmatickým ateistou Stephenem Hawkingem

Stejnojmenný článek se objevil na serveru kreacionismus.cz. Stephen Hawking a současná fyzika kreacionistům nevoní a proto je třeba je před veřejností očernit.

První reakcí Pavla Kábrta, tatíčka českého kreacionismu (mladé Země), na zprávu o smrti Stephena Hawkinga bylo prohlášení, že Stephen Hawking byl nekonečný hlupák. O tom jsme si již psali. Následně se na webu kreacionismus.cz k tématu objevily ještě dva články, o kterých bychom si mohli říct víc.

Text Stephen Hawking 1942–2018 je relativně (na kreacionistické poměry) umírněný. Zdůrazňuje sice Hawkingův ateismus, ale spíš želí, že na věčnost odešel člověk bez víry ve spasitele, než aby se uchýlil k otevřeným pomluvám a kritice jeho práce.

Zato článek číslo dvě Konflikt křesťanky Jane Hawkingové s dogmatickým ateistou Stephenem Hawkingem přitvrdil.

Nechci hodnotit Jane Hawkingovou, protože o ní téměř nic nevím. Manželské soužití člověkem trpícím ALS určitě nebylo jednoduché. Můžeme si však ukázat, jak kreacionista dokáže z příběhu Jane Hawkingové těžit ideologickou munici pro svoji kampaň.

Do protikladu je stavěn ateismus Stephena Hawkinga a teismus Jane Hawkingové. Pavel Kábrt v krátké předmluvě píše o zápasu Božích dětí s dětmi tmy. Péče Jane Hawkingové o manžela byla příkladná, hodna obdivu, bez svého náboženského přesvědčení by nejspíš nevydržela tak dlouho se starat a milovat. Pro kreacionistu zde však není podstatný vztah člověka k člověku, ale vztah víry a vědy.

Jen i náznak přítomnosti Boha stvořitele je pro ateistického vědce zcela nechutnou překážkou; jeho cílem je redukovat původ vesmíru na jednotný balík vědeckých zákonů, vyjádřený rovnicemi a symboly. Pro nezasvěceného člověka jsou tyto rovnice a symboly mnohem obtížnější k pochopení než povědomí Boha jako prvního hybatele, motivující sílu, která spočívá za stvořením.

To jsou (údajně) slova Jane Hawkingové z její knihy Music to Move the Stars (2004), ze které článek čerpá.

Jane dodává, že přímým důsledkem soustředěné pozornosti moderních kosmologů na matematiku se stal koncept Boha pro mnoho vědců zbytečným, protože v jejich mysli jejich výpočty omezily "jakýkoliv možný prostor pro stvořitele," a oni už nejsou schopni představit si pro Boha nějaké jiné místo nebo roli ve hmotném vesmíru. Pojmy, které nemohou být kvantifikovány pomocí matematických termínů coby teoretické reflexe fyzikálních realit, ať už byla či nebyla skutečná existence těchto fyzikálních realit prokázána, postrádají smysl.

Zde už je napadán základní princip moderní (přírodní) vědy, metodologický naturalismus, který z předmětu vědeckého výzkumu vylučuje veškeré nadpřirozené příčiny pozorovaných jevů. Bez metodologického naturalismu bychom zde ovšem měli vědu křesťanskou (rozdělenou pravděpodobně na vědu katolickou, pravoslavnou a protestantskou), dále vědu hinduistickou, vědu taoistickou a další. Jednotlivé vědy by se lišily souborem uvažovaných nadpřirozených příčin a toto schizma by sotva vedlo k pokroku lidského vědění a poznávání, jaký přináší věda od nadpřirozených příčin a bytostí oproštěná.

Věda minimálně pro tuto chvíli nemůže dát odpověď na všechny otázky, které nás zajímají, zejména na otázky typu proč existuje vesmír, jaký je smysl lidské existence apod., neboť odpověď bude vždy subjektivní, závislá na osobních postojích a světonázoru odpovídajícího. Věda opravdu nemůže potvrdit, že smyslem lidského života je spása, odpuštění hříchů a život věčný.

Jane si z komunikace se svým mužem a jeho kolegy uvědomila, že "na konci dvacátého století jsou náboženské revoluční teorie ohroženy vědeckými teoriemi a objevy, a tak se náboženství uchyluje do defenzívy, zatímco vědci útočí tvrzením, že rozumový argument je jediné pádné kritérium pro porozumění funkce vesmíru". Došla k závěru, že složitost kosmologických výpočtů a obdiv k jejich objevům způsobily u některých lidí pád do pasti víry, že věda se stala náhradou za náboženství a že jako její velekněží mají vědci právo tvrdit, že znají všechny odpovědi na všechny otázky. Jenže proto, že jsou neochotni připustit existenci duchovních a filozofických hodnot, někteří z nich ukazují, že si nejsou vědomi povahy některých otázek. Jane je obzvláště sklíčena pokusy extrapolovat pravidla zvířecího chování na chování lidí, jak je to vidět na poli evoluční psychologie.

Funkcím vesmíru lze možná porozumět i jinak než prostřednictvím vědy, pak to ale není porozumění vědecké, a jak již bylo naznačeno, bude v podstatě vždy subjektivní. Stephen Hawking sotva kdy tvrdil, že věda zná všechny odpovědi na všechny otázky. Vědci nepochybně jsou schopni připustit existenci "duchovních a filosofických hodnot", tyto "hodnoty" však nemají charakter objektivní vědecké evidence. Tady už autor článku sklouzává k obvyklé manipulativní rétorice.

 A extrapolace zvířecího chování na chování lidí? Není snad člověk také savcem? 

Hawking není vhodnou osobou pro získání Nobelovy ceny, protože jedno z pravidel k jejímu udělení je, že kandidát může být vhodný pro udělení této ceny jen když mohou být jeho objevy podpořeny ověřitelnými nebo pozorovatelnými důkazy. Hawkingova práce je pochopitelně neprokázaná. I když je matematika jeho teorií považována za krásnou a elegantní, věda zatím není schopna prokázat byť jen existenci černých děr, natož ověřit Hawkingovu radiaci nebo některé z jeho dalších teoretických tvrzení.

O hodnotě vědeckého odkazu Stephena Hawkinga se lépe poučíte například zde: Stephen Hawking a jeho klíčové objevy.

Ano, jeho práce byly teoretické, přesto posunuly naše fyzikální poznání kupředu, a to i v případě, že se některé Hawkingovy závěry nepotvrdí či budou dokonce vyvráceny. Věda neprokazuje s naprostou jistotou existenci černých děr, některé objekty ve vesmíru se však chovají ve významném souladu s teoretickými předpoklady a jsou proto za černé díry považovány. Např. supermasivní černá díra v centru naší galaxie (Sagittarius A) nebo černé díry hvězdné hmotnosti v binárních systémech.

Věda se stala náhradou za náboženství a že jako její velekněží mají vědci právo tvrdit, že znají všechny odpovědi na všechny otázky.

Článek je dosti rozsáhlý a ne všechna předkládaná tvrzení lze považovat za pravdivá. Postupně se ukazuje, že cílem Jerry Bergmana rozhodně není vysvětlovat složitou fyziku, ale na základě obrazu morálně bezúhonné Jane Hawkingové a morálně pokleslého ateisty Stephena Hawkinga zpochybnit Hawkingovy objevy a s nimi současnou sekulární fyziku a její metody.

Jak se bohulibý cíl Jerry Bergmanovi daří, se můžeme přesvědčit v diskusi pod jeho článkem.

Proslulý fyzik vsadil na „teoretizování o málo srozumitelných domněnkách o imaginárních částicích cestujících imaginárním časem v imaginárním vesmíru, které neexistují vyjma v myslích svých teoretiků.“ proto, že jej ovládla „příšerná“ pýcha. Taková orientace se naneštěstí líbila jeho četným příznivcům a uctívačům, pro něž se „se Stephenovy … teorie staly „základem nového náboženství“ “ V citátu jsem na místě teček vynechal slovo „vědecké“ – protože si myslím, že ty teorie vědecké nebyly a nejsou! Myslím, že tady „sedí“ Einsteinova kritika určená Schwarzschildovi, že sice jde o brilantní matematiku, ale o mizernou fyziku!„Hawkingova někdejší manželka Jane pečlivě popsala důsledky ateismu v životě jejího slavného vědeckého manžela. Ukázala, že žil nemorálním, sobeckým životem v souladu se svým smýšlením, o kterém tvrdil, že je založeno na vědeckých faktech, přestože to nebyl schopen doložit.Václav Dostál, 14.4.2018 9:54

Paní Jane Hawkingová velmi dobře porozuměla svému manželovi, který ji pravděpodobně sděloval své „objevy“ a chápala je FYZIKÁLNĚ naprosto správně – viz mnou první vybraný citát. Proto je mnohem lepší fyzičkou než Stephen. Navíc je na mnohem vyšší morální úrovni. Její věrnost Bohu způsobila, že jí Bůh dal nejen nádherně lidský přístup – zejména k manželovi, ale také správné fyzikální závěry nad jeho „vědeckými“ myšlenkami: Jsou to všechno jen zcela imaginární představy!!Václav Dostál, 14.4.2018 17:06

Zajímavý článek! Zda se, že ani krutá choroba nepřivedla Hawkinga k pokoře ale naopak se rozhodl pro cestu za úspěchem, který mohou v dnešním světě člověku přinést jen evolucionisticke myšlenky a popírání Boha. Mix imaginárních fantazií namýchaný s jeho tělesným stavem přinesl vysněnou slávu. Byla zde ale někdo, kdo mu připomínal, že není všechno tak jak si myslí. A on to myslím věděl a to ho muselo hodně štvát. Ale jako správný varietní umělec na podiu nedal nic znát a rozséval svoje krásné pohádky nadšenému publiku. Koneckonců – chtěli to slyšet, tak co?Joel, 16.4.2018 10:47

Ano, daří. Daří se zejména u intelektuální elity typu Pavla Kábrta, Václava Dostála, Joela a podobných, kteří přece fyzice rozumí lépe než Hawking a samozřejmě lépe než všichni ti pomýlení asociálové, které nestranný a navýsost spravedlivý admin z kreacionistické diskuse pro jistotu vystřílel.