Vyuzená svačinka.

Minulý týden na mne z regálu v nejmenovaném hypermarketu, vykoukla svačina. Do uzeného, plnotučného tvarohu jsem se na první pohled zamiloval.

Přiznám se, svého času byly pro mne uzeniny jako droga. To jsem ještě nic nevěděl o nezdravých potravinách a nutričních hodnotách o marketinku v obchodě, pančování a chemických ochucovadlech. A uzený tvaroh …? V neděli odpoledne skončil v odpadkovém koši.

Přiznám se, na můj vkus jsou množící se aféry s vadnými potravinami, nestravitelné. Naše  nedělní zápletka s uzeným tvarohem nebyla tak zlá, jako čiperní červíci vylézající z balíčku mandlí. Při večerních zprávách mně bylo hodně blivně. Možná by si někdo v Malaisii na „obohacených“ mandlích pochutnal, jenomže tyhle byly vyrobeny v Polsku a prodány českému spotřebiteli.

Protože nedělní svačinka je hlavní příběh mého žaludku a psaní, vrátím se k tématu. Po otevření kelímku s uzeným tvarohem byla vůně vyuzení přímo opojná. Přirovnal bych ji ke kouři z komína, kde právě zatopili mokrým dřevem. Nevzdal jsem to a tvaroh zbarvený do hněda ochutnal.

 ... aromatické látky přírodně identické, jsou vyráběny synteticky, ale podle přírodních předloh. Tyto látky jsou v mnoha případech vyrobeny ze zcela jiných materiálů, než uvádí jejich název. Umělé aroma vzniká výhradně v laboratorních podmínkách; v rámci EU je prozatím povoleno 50 umělých příchutí, kouřové aroma se dodává i v tekutém stavu.

Při výrobě dřevěného uhlí vzniká velmi pronikavý kouř, který se transportuje přes vodní lázeň. Z tohoto kouřového roztoku se vylučuje tzv. dehtová báze, jež ve velkém podílu obsahuje toxické látky, např. rakovinotvorný benzpyren. Zbývající tekutý extrakt je vlastní aromatickou látkou. (Encyklopedie)

Ještě musím dodat, že tahle epizoda mi nezkazila vzpomínku na nedělní oběd. Protože to byl chuťový orgasmus. Asi proto, že moje žena vaří roštěnou dobře, ale velice málo. No, vždyť jsme jenom důchodci!