Půjčka na pana primáře.

Zase jenom klasická česká fušeřina, zase je to jenom „JAKO.“ Vzniká další mutant, hlavně občane nepoznej, kde je hlava a kde ocas. Dále přirůstají umělé orgány a ve spleti natažených rukou nepoznáš komu dáti, komu dal.   

Jisté je jediné, že se ve zdravotnictví dříve nepočítala DPH. Dnes, aby to „ NĚJAK VYŠLO,“ se vyléčení pacienta podobá, jako si v Kauflandu zakoupit dva kusy krabicového vína. Jedno ve slevě, nebo druhé dráž, bez fronty. Až na to, že tahle krabicová vína budem kupovat v nemocničním prostředí. V systému, kde málokterý lékař žije z jednoho nominálního platu. Pacient za to nemůže a na nemocničním lůžku, frontu na zlevněné víno těžko ustojí.

Mám úctu k lékařům. Je to prestižní povolání a vždy jsem myslel, že i poslání. Dnešní doba, však mění hodnotové žebříčky. Zbohatlíci žijí ve svém odděleném světě, na obdiv ukazují své známosti a svá prestižní auta. Nechci být špatným prorokem, ale do téhle kategorie budou brzo zahrnuti i profesoři, docenti a primáři, kteří operovali jejich rodiny.

Může být tedy primář na půjčku, nebo lesing? Z pohledu nových hodnot, proč ne! Nemocný pro své zdraví udělá všechno, chuďas se i zadluží. Lehce si představuji jak ho předbíhá nějaký nabob, který otevře prkenici a pan primář se ohne v pase. Ty jsi už měl jít na sál? Budeš za stovku zahřívat prodělečné lůžko, nebo se na tobě vyučí mladý doktor, aby se později také dostal k lizu.  Ale, co když se pracháči nahrnou v jediný den? Český, zfušovaný, zdravotnický kočkopes opět zahýká jako osel.

Je mi jedno, co je standard a nadstandard. Stačí, když dostanu odpovídající zdravotní péči. Nechci však, aby mé zdraví bylo předmětem kšeftu a byznysu. Zbohatlíci a různí VIP občané, ať si založí ryze komerční zdravotní pojišťovny, nebo ať platí na prkno. Lékaři, kteří se cítí být nedoceněni, je budou léčit v ryze soukromých zařízeních, ale na své triko. Mohou kšeftovat se zdravím a budou si rozhodovat o ceně. VIP občané a zbohatlíci nejsou přece „socky“ a své prestižní operatéry si jistě okázale zaplatí.

Už dávno jsem se smířil, že jsem řadovým občanem, nemohu však snést hluchotu okolo sebe a ztracenou, společnou, lidskou řeč. Nejhůře se to promítá do péče o zdraví. Rád bych se dočkal očištěného státního zdravotního pojištění, které nás řadové občany, jistě uspokojí. Komu se to nebude líbit, ať si na soukromého, prestižního lékaře, vezme půjčku.

(Původně napsáno pro Deník cz)