Kdyby to nebylo k pláči, byla by docela sranda se dívat, jak ti, co mají na svědomí skandálně špatné zákony, se tváří jako spasitelé. V „Saturninovi“ Jirotka píše, že slova lásky ztrácí zvuk v ústech sňatkových podvodníků.
Kdo si myslel, že ho od 1. června přestane v televizi obtěžovat zvuk hlasité reklamy, radoval se předčasně. Jako vždy, účastníci zákonodárného blaha, našli „skulinu.“ Televizní stanice vymyslely podařenou fintu. Reklamy ztlumily, ale vysílané pořady jsou tišší. Divák je donucen zvýšit si hlasitost, a tak reklamní blok řve jako dřív!
„Zákon pamatuje jen na hlasitost reklamy a jiných obchodních sdělení,“ vysvětluje Rada pro radiové a televizní vysílání. (RRTV) „V důsledku tak v některých případech, může přetrvávat pocit diváka, že reklama je ve vysílání příliš hlasitá, a to zejména tehdy, kdy je reklama vložena do pořadu, který je vysílán tišeji,“ sděluje RRTV ústy paní Kateřiny Kalistové. „Z hlediska Rady je podstatné, že tímto postupem nedochází k porušení zákona a televize za to Rada trestat nemůže.“
Amatérizmus? Úmysl, nebo nedostatek soudnosti? Svědomí, slušnost, nebo jen mají špatné zpětné informace? Ale, „smekám klobouk.“ Až do teď, se sčítači hlasů a různí Bendové, stále drželi. Ovšem, taková výdrž, znamená dokonalé studium Jirotkova „Saturnina.“ Pochybuji však, že mají dostatek intelektu a času. Vždyť na to stačí hroší kůže a kachní žaludek.
