Někde jsem si přečet, že hysterie je psychický stav s nestabilní emotivitou (citlivostí), se sklonem k primitivním reakcím a pocitem životního neuspokojení. Proto si troufám říci, že dva dny po prezidentských volbách, je odpověď na úvodní otázku hodně složitá.
Protože ve sdělovacích prostředcích hysterie pokračuje. Na příklad, několik desítek osobností, nově zvolené hlavě státu vzkazují: „Nikdy nebudete můj prezident!“ A předpokládám, že za panem Svěrákem se neztopoří největší Čech, Jára Cimrman a celá neokomunistická estráda nezačne od znova. Ostatně, jsem si takřka jist, že televize Nova svoje moderátory na mráz znova nevyžene.
Tedy demokracie, natož přímá demokracie je na médiích přímo závislá. Jak bychom se bez informací dokázali rozhodnout. Většina „nezávislých“ novin přinášela obraz zloducha Zemana a světce Schwarzenberga. Z pera Taberyho, nebo řeči Šídla se linula nenávist k padouchu Zemanovi, redaktor Hruška z TV Nova opepřil předvolební guláš stíháním zloděje svého kabátu. Kde – jinde mu ho ukradli! Než v zemanově volebním štábu.
Tak musím přiznat, že při podrobnější analýze, se přikláním k pouhé legraci. Kdo neskáče, není Čech, no a Švejkové? Ti jsou proti hysterii odolní. I když média dokázala více než dvěma miliónům lidí namluvit, že kníže v letech, může být pankáč i prezident.
