Co jsme oslavovali?

Dnešní den 9. května jsme dříve oslavovali Den osvobození sovětskou armádou. To již odnes čas! Komunistický výklad dějin už neplatí. Současní vůdci doby s lehkostí sobě vlastní, stanovili den pracovního volna na 8. května. Hlásají teď pravdu?

Možná proto se mně dřívější komunistické oslavy nelíbily, zrovna tak oslavování a mediální výstupy současné politiky. Nejen to, jako angažovaný občan v roce 1989 se cítím být podvedený. Uvěřil jsem naivnímu heslu – nejsme jako oni, uvěřil jsem Havlovi a demokracii „bez závazků.“ I proto není pro mě interpretace výkladu osvobození Československa tolik důležitá. Svůj pohled na věc nikomu nevnucuji, jenom cítím potřebu přijít se svou troškou do mlýna.

Za mých školních let se vedle partizánského odboje, vůbec nemluvilo o prvních květnových dnech roku 1945. Nepamatuji, že by i v učebnicích mých dětí, byla zmínka o Květnovém povstání českého lidu i když se rozšířilo od 1.května z Přerova do dalších 37 měst a 240 obcí. A jako dnes i tehdy, 5.května se centrem povstání stala Praha. Šestého ráno, v pražských ulicích vzniklo 1600 barikád.

 Ten den se objevili jednotky ROA. Byli to Rusové, zajatci a zběhové z Rudé armády, kteří se pod velením generála Andreje Vlasova, rozhodli bojovat proti sovětské komunistické moci. Bohužel, na nesprávné straně ve spojenectví s německou armádou. Snad tuhle skutečnost chtěli odčinit a pod vedením generála Bunjačenka se rozhodli pomoci Praze. Komunisti to tajili a nerado se o tom mluví i dnes. Ale díky jejich těžkým zbraním byla Praha ubráněna. Vlasovci obsadili mosty, ruzyňské letiště a odrazili útok SS. Příběh Vlasovců je smutný. Zamířili na západ do amerického zajetí, jenomže se ocitli v rukou Stalina.

Samozřejmě nechci skandalizovat a zlehčovat konec 2. světové války v Československu. Jenomže politická rozhodnutí skandalizují sama sebe. To dokonale pozorujeme i dnes. Tehdy, před šedesáti osmi lety se do pražského povstání zapojilo asi 30 000 lidí. Již koncem dubna byla americká armáda v Bavorsku a v Chebu. Na náměstí v Plzni stál první americký tank generála Pattona 6.května. Jenomže „První den míru“ začíná až 9.května, když do takřka svobodné Prahy přijíždějí první ruské tanky Rudé armády.

Americké armáda měla povoleno dělat pouze průzkum do osmi kilometrů od Plzně. Zcela jistě mohla být v Praze již 7.května, když povstalcům docházeli náboje a síly. Politické rozhodnutí však předurčilo nejen Prahu, ale i všechny občany protektorátu Böhmen und Mähren k bolševické diktatuře.