Řecké trajekty za 14 dní převezly z Libye na Krétu celý Pelhřimov

     Totiž na 15.000 osob. Jenže já, čekám v Igumenitsi a trajekt co měl jet, nejede.."Musel humanitárně do Libye, pro uprchlíky..to snad pochopíte, ne?!" povídá teta za okénkem kanceláře oné společnosti se kterou jezdím.

    " Jo, to chápu a kdy tedy pojede nějaký trajekt do Benátek?" povídám. "Sigura ávrio"- určitě zítra, odvětila paní a ještě dodala, že neví čas...

     Ávrio v řečtině znamená zítra. Ale ve skutečnosti to znamená NE DNES... Kolikrát já už to jejich "určitě zítra" slyšel..a pak po třech měsících a stovkách telefonů, bylo slibované zítra..Tak to bude s mou cestou domů zajímavé, pomyslel jsem si. Ale protože žádný "kalup" nemám a už jsem tu na ledacos zvyklý, šel jsem se "poradit" do nejbližší taverny. A taky-řecká humanitární pomoc..nějak se mi to celé zdálo divné.

Taverna, podobná Pelhřimovskému Pytlíku, plná dříve narozených domorodých chasníků jen "hučela". Vzal jsem si noviny a hned mě zaujal obsáhlý článek o tom, jak 14 dní  několik řeckých společností pendluje mezi Libyí a Krétou..Počty převezených uprchlíků podle států.. paradoxně nejvíce lidí z Číny naproti tomu jeden Egypťan..problémy s tím, že uprchlíci nemají nejen pasy, ale ani žádné doklady...problémy s ubytováním i stravou...

     A pak jsem se dočetl..Každá loď si za jeden den účtuje 200.000,-Euro, za oněch 14 dní vydělali 10 milionů euro. Tedy mnoho násobně víc, než na svých pravidelných trasách...Takže všechno v pořádku, co jsem se nedočetl mi vysvětlili místní kamarádští "Pytlíkáři".. Jen doufám, že mi to zítra pojede, jinak několikanásobně prodělám já.. místní víno i destilát czipuro je totiž fakt delikatesa..