Přehrada na Berounce

Asi kdyby byly povodně ( typu roku 2002) jednou za deset, dvacet let, tak je to menší škoda, než definitivní vytvoření vodní nádrže na řece Berounce. Nebo ne?

Po internetu, facebooku koluje Studie retenční nádrže na řece Berounce a s tím spojená protipovodňová ochrana. Zvedá se proti této studii ohromná vlna nespokojenosti. Není se co divit. Ale buďme za tuto studii rádi, protože se můžeme zblízka podívat co by to vlastně znamenalo a co se tím myslí. Které mosty budou strženy, nahrazeny dvakrát, třikrát delšími mosty, které břehy se stanou dnem a kterou krajinu už nikdy neuvidíme. Tisíce chat, objektů, několik malých vodních elektráren zmizí. Cest, brodů, kytek, nebudu to popisovat dál, protože bych určitě na něco zapomněl.
Berounka je tady miliony let a nikdo se nikdy neodvážil ji takto krotit. Chyba nebude v Berounce. Chcete-li mít chatičku u řeky Berounky, musíte počítat s tím, že se občas může stát neobyvatelná. Je to ale menší škoda, než kdyby vesnice, krajina a rekreační oblasti navždy zmizeli pod vodou. 

Možná se vám bude zdát následující text bez souvislosti ale vzpomněl jsem si jak před několika málo lety, jsem seděli s přáteli na chatě v Bránově a koukali jsme dolů ze svahu na kemp Višňová. Dobře se tam kouká, pod vámi teče Berounka, vidíte tu cestu s patníky k Týřovicím a nad tím vším je krásný zalesněný svah. Ohromný prostor. Počínal večer a tak jsme rozdělali oheň a jali se něco kuchtit. A najednou, kde se vzala, tu se vzala, přišla ohromná příšera: TUC, TUC, TUC. No zkrátka v kempu ve Višňové začal večírek. Když techno hudba, která obsadila celé údolí trvala asi hodinu, napadlo mne, jestli je to vůbec možné? Že jedna skupina lidí obtěžuje hlukem jinou skupinu lidí. Navíc skladby neměly refrén a to mě rozčiluje a nebaví. A pak jsem si uvědomil, že jsem v chráněné oblasti Křivoklátsko. 
Zavolal jsem na 158. Proběhl tento rozhovor:
„No prosím?“
„No, chtěl jsem se zeptat, máte na dnešek hlášenu nějakou vyjímku o hluku. Ve Višňové. Sedíme u ohně asi kilometr daleko a nebaví nás poslouchat techno.“
„Moment. No nemáme.“
„A můžete to vypnout?“
„Jistě pane. Zavoláme. Nashle.“
„Děkuju. Nashle.“
Asi za deset minut nastalo ticho. Řeka bublala, ptáček písknul a oheň praskal. Bylo mi trochu smutno z toho, že jsem musel volat policii, ale bylo mi veseleji než před tím smutno z toho, to tady poslouchat. Pak volala policie zpět a ptali se jestli je všechno v pořádku. Poděkoval jsem jim.

Myslím si, že každé dítě, které posadíme do kánoe a splujete s ním řeku, tak je  důležité. Každá noc v chatě nebo ve stanu u Berounky. Každé přebrodění řeky pod Týřovem. Každá ryba ulovená u Nezabudic. Každý potlach v Údolí hříchu. Ale jak známe děti, tak těm se nechce. Štípou komáři, koušou ještěrky, není tam wifi.
Ale přeci jednou nemůžeme stát na kopci a říkat: „Tam dole, vidíš, tak tam byl přívoz!“ Tomu by nikdo nevěřil. Myslím si,že je to výchově. Nechci kázat ale přehradu na Berounce budou jednou řešit naše děti. Proto že jsou zdroje a spotřeba. A bude záležet jak vnímají krajinu a spotřebu. Pokud to bude někdo z mého okolí, tak asi řekne ne.
A to je všechno. Nenechme si své mysli a svá údolí zaplavovat. A vám milí hydrologové, toto je jen úvaha, nikoli studie. Budu vaše studie, s úctou a respektem k vaší práci studovat dál. Teď mě tak napadlo, že mám někde pádlo. Kam jsem ho jen dal?

Protipovodňovou ochranu dolní Berounky-studii retenční nádrže naleznete na webu Povodí Vltavy ve vodohospodářských informacích.