Tady, před atelierem chodí postpubertální slečna venčit psa. Pejsek je malý, roztomilý Staford. Vždy se rozběhne po trávě a udělá bobek. Slečna zaloví v kapse a vytáhne cigáro a zapálí si a vyfoukne.
Vždy se spletu, protože si myslím že vytáhne pytlík na psí hovínka. Ale ona ne. Vytáhne cigárko. A tak tady roztomilá slečna s roztomilým psem pomalu a pravidelně zasírají mé okolí.
Dnes už jsem to nevydržel. Scéna se opět opakovala. slečna ladně kráčí travou (údržbou zeleně města Kladna krásně posekanou), pejsek hopsá, slečna kouří, pejsek kaká a spolu se blíží ke mě.
"Slečno!"
"Ano?" diví se slečna že jsem ji oslovil.
"Když tak jdete, tak tou travou....." slečna na mne zírá co ze mne vypadne, "tak si dejte pozor, aby jste nešlápla do hovna!" "Víte, tady chodí spousta lidí a neuklízí bobky po psech!" A v tom ta zlobivá, líná slečna vyprskla smíchy. Tak uličnicky.
"Já vim, lidi jsou hrozný, že jo?"
"Některý ano, ale já tu hlídám!" pravím na oko zle. "Máte hezkýho psa, copak to je?"
"Staford." směje se krásná, drzá a nevychovaná slečna a hulí. "No tak jooooo."
"No tak jo."
"Na shle."
"Na shle."
Ježiš já jsem tak zlej. Já jsem tak zlej. A vtipnej. Dneska jsem v kondici. Hm.To jsem zvědavej, jestli to na ní bude mít nějakej dopad. A nebo hovno.
