Zase nás rozdělili na nadlidi a podlidi, opět pomocí zákonů.

Jsme tvorové vybavení sociálním chováním. Nejsme s tím žádná výjimka v živočišném světě. Fungovat ve skupině nebo smečce se ukázalo jako účinnější, než sólo. V principu se jedná o uspořádání s hierarchickým pořadím podle významu činností sloužících k zachování druhu. Pořídit si vedoucího a seřadit se za ním by vyžadovalo permanentní soupeření mezi členy, což by nebylo zrovna účinné. Jsme proto vybaveni  nadáním, které to umožňuje a v neovlivněných formacích to určitě funguje. Jsme ale také každý vybaveni pro zastávání vedoucí funkce, když je potřeba, nebo když se vedoucí pozice uvolní a ostatní jsou nějak omezeni zasahovat do výběrového mechanizmu. Tahle nevhodná varianta se uplatňuje posledních pár tisíc let použitím zbraní, studených i horkých, dohromady se tomu říká, použitím násilí. Vede to posléze k rozdělení lidí na nadlidi a podlidi. Jsme všichni natolik poučení z dějepisu, že není potřeba vypočítávat tady všechny z historie kteří použili násilí, přes faraóny, knížata ,loupežníky, krále, piráty a posléze politiky. Zůstaneme u těch posledních, kteří se tady předvádějí zhruba posledních sto let a jejich činy a výsledky jejich činů máme v docela dobré paměti, ostatně většinou z nich jde mráz po zádech. To ale neodrazuje nové hrdiny tlačit se do nových funkcí se stejnými výsadami a pravomocemi, podmíněné stejným výkonem, použitím násilí. Naprosto rozhodující je ovládat policii a armádu a pořídit si posléze sekundanty kteří se postarají o jakýsi ponurý kolorit. I v tak zvané demokracii, kde se volí na čtyři roky, je potřeba dát všemu zdání normálnosti, aby v hlavách podlidí nedocházelo k odporným reakcím, revolucím a podobně. V tomhle procesu se nejlépe osvědčují lidé kteří si zcela nevhodně říkají právníci a pořizují tak zvané zákony na přání, které jasné popírají ty, které máme uložené v dědičné informaci a které tvoří základ každého úspěšného náboženství.

Výroba nadlidí je poměrně jednoduchá a není k tomu potřeba žádné zvláštní nadání, ani úsilí, když má příslušná ozbrojená složka převahu v palebné síle. V poslední době se vymýšlí nějaká ideologie, ale není to nutné, hlavní jsou zmíněné zákony na objednávku a potom  jednoduchý systém mačkání knoflíků, nebo zvedání rukou, prostoduchých lidí kteří si momentálně říkají politici.

Toto neblahé konání má vždy stejný výsledek. Objednatelé, vykonavatelé a sloužící se ocitnou mimo svobodný trh, to znamená, že se nemusejí trmácet nabízením svého zboží, nebo svých schopností a čekat kolik si zaslouží odměny. Místo toho se jim odevzdávají daně, což jim obvykle nestačí a jsou s tím potíže, kde kdo se snaží uchránit svoje peníze, nebo statky. V poslední době se tedy ve zvýšené míře používá opět tradiční výkon, znehodnocování platidel. Králové přidávali do mincí měď, teď byl pro objednatele od ekonomů vymyšlen podobný triviální postup. Říká se tomu fiskální a monetární politika, ale je to obyčejně tištění peněz, nebo podobné kejkle. Rozdíl mezi nadlidmi a podlidmi se tady nejlépe pozná. Když někdo  zkusí na domácí tiskárně natisknout pětistovku, jde do vězení a je to podlid. Když se to dělá ve velkém na tiskacím stroji nebo pomocí centrální banky jsou příslušní činitelé ve veřejných prostředcích označování jako VIP a jsou to nadlidé. Další skvělá výhoda kterou si pořídili spočívá v tom, že jsou odměňováni na přání, když si odsouhlasují platy, nebo podle tarifů. To vede hlavně k tomu, že se mohou dopouštět chyb, aniž by se to hned projevilo na jejich výplatě. Středověcí králové si půjčovali většinou od židů, nadlidé si půjčují od kde koho, kdo má peníze. Splácení dluhů je nemusí moc zajímat, to je záležitost podlidí.

Rozdělení na nadlidi a podlidi je nadsázka, ve skutečnosti kdo organizuje a i ten kdo akceptuje takové rozdělení práv a povinností je vždycky jen tvor, který si nezaslouží název člověk rozumný. Ale nejde o jména nebo kategorie. Tohle uspořádání má opět zcela děsivé důsledky. Mizerně funguje to čemu se říká hospodářství, neboli ekonomika dík nekvalifikovaným zásahům shora. Daleko dramatičtější procesy se odehrávají v hlavách těch, kteří žijí v takto uspořádané společnosti. Jsme vybaveni psychikou, která se utvářela staletí nebo miliony let, žili jsme  na svobodě. Mohli jsme si kdykoliv vybrat kdo nás povede nebo jsme to mohli zvládnout sami, vedeni jen vrozenou morálkou. Rozhodně jsme nemuseli čekat čtyři roky, nebo akceptovat rozhodnutí těch, kterých údajně bylo o jednoho víc. Psychické poruchy začínají být vážným problémem lidí a posléze zhoršují financování zdravotnictví. Za deset let se náklady na léčení zdvojnásobily.

Vraždit, aktuálně krást pomocí vysokých, nekřesťanských daní se nesmí. Na to musejí přijít ti, kteří chtějí vládnout. Jakmile totiž dostanou do rukou naše peníze, vzniká u nich pocit, že o nás mohou rozhodovat. Ještě by se dalo vydržet, když se jedná o kouření na zastávce, nebo o otevírací době obchodů, jenomže oni mačkají knoflíky o všem co se jim předhodí na stůl, třeba i o tom jestli s smíme narodit nebo jak máme zemřít, aniž by byli schopni domyslet důsledky svých činů. Buďto budou muset absolvovat objektivní test sociální inteligence, která je vrozená a nedá se moc naučit. Potom úspěšní absolventi se určitě zřeknou nejnemravnějších výhod a omezí se na zajišťování bezpečnosti a menečmentu při krizových situacích. Musejí nás pustit na svobodu, s naším svobodným počínáním, tedy i s našimi penězi, do světa pro který jsme predestinováni a máme psychickou výbavu, kde se vystačí s jednoduchými přirozenými zákony, které jsou oporou každého úspěšného náboženství. U křesťanů je to desatero, které se naučí každé dítě a nepotřebuje potom, jako dospělý vodit za ruku od lidí kteří si říkají politici, nebo právníci.

Karel Pavlíč