SAMIZDAT

SAMIZDAT

Žijeme ve společnosti likvidované rozumovými omezenci, kteří pro sebe akceptovali ponižující a nebezpečnou roli parazitů žijících z práce druhých. Nedodržují nejzákladnější principy vrozené lidské morálky definované tři tisíce let v Desateru. Přitom před sto lety jsme byli svobodní, od té doby nás postupně zotročuje primitivní mafie, které musíme platit zvyšující se daňové výpalné. To, že nás okrádají o peníze, není to hlavní, likvidují především v mužích pud sebezáchovy, taky se tomu říká odvaha a statečnost. Musíme se opět ubránit a nejde o lakotu. Jakmile se necháme okrást, tak se za naše peníze přemnoží loupežníci, zloději, politici, úředníci, právníci, politologové, sociologové, všichni na výplatní listině. Parazité nás zabíjejí, někoho hned, některé pomalu.

   Ocitli jsme se v době předkřesťanské. Naši vůdcové se nechtějí nechat pokřtít, protože zákaz vraždy, krádeže a lži, by znemožňoval násilný výběr daňového výpalného a jejich další mafiánské praktiky.  S jejich intelektuální výbavou nejsou schopni pochopit, že dodržování morálních pravidel podmiňuje úspěšné přežití jednotlivce, samozřejmě i lidské společnosti. Díky jejich nesmyslným sociálním experimentům dochází k vraždám. Oni sami primitivně rozkrádají státní rozpočet, z toho se blahobytně živí a nalhávají těm naivním: „S námi jste konečně svobodní, jen nám musíte odevzdat nejméně půlku své výplaty.“ Nemá smysl vyčítat nepoučitelnému hlupákovi jeho chyby a nechat jej v postavení, kdy může bez trestu vršit nesmysly dál. Musíme je vyměnit za ty, co vnímají co je to morálka a jsou schopni tyhle zásady realizovat u sebe i ostatních. Nejde o nic nového, v historii je na to dost příkladů, úspěšné musíme zopakovat, jinak jsme bezhlavé stádo, které pár přihlouplých zlodějů táhne k propasti. Příslušnost kohokoli ke státní mafii dokumentuje jeho souhlas s používáním násilí při vybírání daní s tím, že akceptuje umělé zákony, které popírají vrozenou morálku. Jedná se především o neúprosné kriterium intelektu. Kdo provádí mafiánské praktiky v politice, kdo spolupracuje a dokonce kdo toleruje tohle řádění, je rozumový omezenec a nemá v žádných rozhodovacích pozicích co dělat, protože je smrtelným nebezpečím pro přežití civilizace. Tihle také lidé, na rozdíl od historických předků, nechtějí respektovat křesťanské principy, které se dva tisíce let osvědčovaly. Pohanská knížata měla své bohy, ale Bůh křesťanů s doprovodnou ideologií jim připadal lepší, i když jim zakazoval tři manželky, vraždu, loupež a lež. Jednalo se o svobodné samostatné muže, kteří osvědčovali svoje schopnosti v namáhavém zápase o přežití, na rozdíl od dnešních závisláků, přisátých na státní rozpočet. Můžeme pominout jsoucnost Boha, přesto kouzlo křesťanství dál spočívá především v tom, že vzniká společnost lidí, kteří respektují morálku, čili nepodvádějí se, neokrádají, dokonce si pomáhají navzájem i proti nepříteli, což bylo vždycky aktuální a platí to i dnes. U těch, co se nechali pokřtít, se jednalo o intelektuální výkon, to znamená, že to nedokázali všichni, jen ti nejlepší, kteří potom zplodili úspěšnou generaci, takže jsme tady i my. Jenomže v současnosti touha po moci a mamonu zase ohrožuje naší existenci a pohané na hradě, v parlamentu, senátu a radnicích nechápou, oč jde.

    Rozdělili jsme se na dvě skupiny. My, co pracujeme, musíme žít podle Desatera, protože jinak by se náš svět zhroutil pro nedostatek potravin k jídlu, domů, kde je v zimě teplo a v létě chládek. My nemůžeme vraždit, krást a lhát. Trapné je to, že dosud mlčíme a zbaběle platíme mafii výpalné. Druhá skupina sedí v klimatizovaných sálech a zabývá se organizováním podvodných kejklů, jak všechny co pracují okrást. Za tím účelem se různě seskupují, potom zase rozdělují, vytvářejí koalice a opozice, ale ponurý cíl je drží pohromadě. Jakoby pracují tím způsobem, že zvedají levou nebo pravou ruku namáhavě do výše ramene, nebo volí mezi dvěma knoflíky, aby posléze odsouhlasili zákony, vyhlášky, nařízení, směrnice, které mají jedno společné - popírají vrozenou lidskou morálku, která nám umožňuje přežít.

    Jestliže se chceme zachránit, musíme trvat na uspořádání společnosti, které nás provázelo celou historii od té doby, co jsme slezli ze stromů, s různými excesy vyvolanými opět jen těmi, co žili z druhé ruky. Místo scestných teorií, které smolí socialističtí ideologové, se musíme vrátit k uznávání morálních principů, které máme uložené v dědičné informaci. Podle ní vrátí občan dobrovolně obálku s penězi majiteli, které nalezl večer na cestě, na jméno, co bylo uvedeno v adrese. Návod je ještě pořád k dispozici, nehledě na zbloudilé ovečky v církvi a farizeje ve stranách, kteří chtějí těžit ze zbytku křesťanství.

   Je nesporné, že v prvním tisíciletí před naším letopočtem, kdy společnost ovládali a sužovali faraonové a králové, se rozhodlo několik geniálních jedinců vytvořit proti otrokářské ideologii faraonů o tom, že jsou zástupci bohů na zemi a mají tudíž právo ovládat a okrádat ostatní členy společnosti, model chování, založený na vrozené morálce. Jednalo se o křesťanství. Je téměř neuvěřitelné, že navzdory těžkým životním podmínkám, kterým byli vystaveni jako opozice mocenské kliky, dokázali tohle rozhodující dílo uvést do povědomí společnosti a posléze prosadit. Hlavní myšlenkou byla spolupráce členů lidského společenství na úkolech, které podmiňovaly přežití, tedy získání potravy, přístřeší a samozřejmě ochrany před konkurujícími útvary. Hlavní zásady byly uloženy do Desatera a posléze rozvedeny v Bibli. Rozhodující bylo, že vražda, krádež a lež byly definovány jako zločiny. V podstatě se jednalo o návrat k původnímu morálnímu uspořádání lidských společenství, tentokrát s písemně definovanými zásadami umožňujícími úspěšné přežití skupiny, které se formulovalo celou antropogenezi lidského rodu a které máme všichni uloženo v dědičném sociálním chování.  Důležitým, skoro rozhodujícím faktorem je skutečnost, že pokud se ze soužití lidské skupiny vyloučí násilí, dojde automaticky k prosazení morálních a schopných do čela. Další velmi účelné ustanovení je v Bibli, kde stojí psáno: Kdo nechce pracovat, ať nejí. Lidé, kteří tvůrčím způsobem pracují, nesporně zlepšují výkony jejich mozku, čili zlepšují svoje předpoklady pro přežití v úspěšné skupině. Kdo nepracuje, musí se uchýlit ke zločinu, což nepříznivě ovlivňuje jeho progresivní rozumové výkony.

    Díky tomuto úspěšnému modelu chování, který představuje pokračování původní sociální výbavy, jsme ve středověku překonali existenční potíže spojené s výkyvy počasí, neúrodou, morovými ranami, porazili jsme v bitvách vetřelce s nenávistným náboženstvím. Optimum ve společnosti na našem území nastalo na přelomu 19. a 20. století s kuriálním volebním právem, kdy v monarchii v horní a dolní komoře nebyli, na rozdíl od dnešních poměrů, žádní zlodějští parazité s daněmi kolem desíti procent. První světová válka, kterou vyvolali neschopní monarchové, která se jim vymkla z rukou, když se změnila v nesmyslná jatka, iniciovala nástup revolucionářů, kteří převzali monarchistickou zálibu v moci a majetku, ale potlačili křesťanský model chování, když začali vraždit a zvyšovat daně, jako zdroj peněz pro sebe a zástupy přisluhovačů. Začali ideologickou kampaň proti původní morálce. Zcela nesmyslně zrušili kuriální volební právo, kdy směli volit jenom ti, co platili daně, takže se do rozhodovacích funkcí mohli dostat profesionální politici, lidé vytržení ze souvislostí provázejících lidskou společnost, bohužel lidé, kteří nepostupují žádný objektivní výběr podle jejich schopností tvořivě pracovat, takže politikem se může stát jakýkoli idiot, jako byl Hitler, Stalin a další v současnosti. Když politici popřeli morální křesťanské zásady a vytvořili si umělé nepřirozené normy chování, když si odhlasovali dva miliony zákonů, vyhlášek, nařízení, směrnic, používajíc daně jako výpalné pro financování jejich zločineckého modelu, jedná se v podstatě o organizovanou mafii. Tentokrát se automaticky do čela generují neschopní, kteří nedokázali ze zdokumentované historie zjistit, co je pro společnost existenční nutností, tedy morálka. Tihle rozumoví omezenci nedokáží vyřešit žádný z klíčových problémů, počínaje dopravou, bytovou nouzí, problémem s přibýváním nepřizpůsobivých, zvyšujícím se nárůstem duševních chorob u obyvatelstva, se stárnutím populace, z toho plynoucím neufinancovatelným zdravotnictvím a sociálním zajištěním, kdy kupící se problémy řeší inflací a zvyšováním daní. Klíčovým, zdrcujícím problémem, který je naprosto mimo jejich schopnosti, je znečišťování životního prostředí chemizací zemědělství a neschopností recyklovat odpad beze zbytku, především pak  narůstání podílu CO2 v atmosféře, z toho plynoucí oteplování planety, které vede k prohlubování problémů s přežitím lidské rasy.

Karel Pavlíček