Děkuji

Ušetřil jste mi peníze za knihu. Pochyboval jsem, jestli mám vydat peníze, jak vidím, oprávněně. Nadšené svazáky nemusím, v mládí jsem byl nějaký kratší čas nadšený a dodnes se cítím trapně, když si vzpomenu. A ještě jednou děkuji za odkaz na Eisteina v češtině.

reakce 3

Tím se nedostane mimo matematiku, jen bude zkoumat alternativní teorii. A není žádného Dobra, ani Sedláčka, kerý rozhodne, jaký axiomatický systém je lepší, dobrý, zlý či jaký.

V článku nesouhlasím s jedinou věcí a to s tím, že samočistící schopnost spontánního systému (trhu)  může být při dostatečně masivním útoku překonána. Jo, jde ji dlouho dusit a tvářit se, že se věci mají jinak, než se ve skutečnosti mají, ale definitivně si realita vždy nakonec cestu najde. I ta současná krize je procesem samočištění. Kdyby to bylo na pánech, kteří nám na ekonomii aplikují každý to své Dobro, tak by totiž žádná krize nebyla. To by se všichni tvářili, jako že se všichni máme dobře, všechno by se regulovalo, lidé by chodili do práce ať je poptávka po tom, co tam dělají nebo ne a nakonec bychom se obešli bez krize a padli bychom rovnou na hubu státního bankrotu.

Re: reakce 3

Vážený pane,

děkuji Vám za velmi příznivé hodnocení, které však považuji za silně přehnané. Nicméně vidím, že jsme asi na stejné vlnové délce. Jen si nejsem jist, zda Váš optimismus ohledně samočistící funkce spontánních systémů je zcela oprávněný. Samozřejmě si přeji, abyste měl pravdu Vy a ne můj skepticismus.

Karel K.

reakce 2

Ve 30. letech dvacátého století se přišlo na to, že jakýkoliv axiomatický systém obsahující aritmetiku (přirzená čísla) je deduktivně neúplný. Tedy vždy bude existovat výrok, který bude sice smysluplný (bude něco tvrdit), ale v rámci daného axiomatického systému bude nedokazatelný, tj. nebude možné dokázat, že platí, ani že neplatí. Ačkoliv jsem na toto téma měl na semináři, který Tomáš Sedláček vedl prezentaci, přesto to podle toho, jak se vyjadřuje nikdy nepochopil. Navíc bych ještě dodal, že zmíněný text o axiomech algebry může navozovat v neznalém čtenáři dojem, že matematika je postavena na jakýchsi neověřených a neověřitelných tvrzeních, s nimiž stojí a padá, což je nesmysl. Pokud se někomu neověřená platnost nějakého tvrzení nezdá, nechť si toto tvrzení zneguje a postaví si na něm nový axiomatický systém. 

reakce 1

Vážený pane kolego,

nevím sice, co jste zač, ale tento Váš článek je asi to nejlepší, co jsem za posledních 5 let na internetu četl. Sám bych to tak nenapsal. Tomáš Sedláček je mým kolegou ze studia postgraduálu na IES FSV UK. Znám ho, je to hodnej kluk, ale chraň nás kdokoliv, před jeho Dobrem. Tomáš Sedláček má dva problémy, které se táhnou jeho životem a ovlivňují jej. Tím prvním je matematika, na níž vždy hleděl pouze z venku jako na nenáviděný předmět a tím druhým je totální nepochopení postmoderní filosofie. Oba problémy spolu pochopitelně souvisí.

A nyní k jednotlivostem. Ano, teorii množin, predikátový kalkulus, výrokový kalkulus a mnohé další axiomatické systémy obsahují veškerou informaci již v základní sadě axiomů. Bohužel leckdy trvalo několik set let, než se z této sady podařilo k nějaké části té informace dojít a nepokoušel se jen tak někdo. Podstatné je ovšem něco jiného.

No nevim

Gilgamesuv epos jsem cetl, ale nic z toho, co pisete v nem neni. Jde v nem o vecnou touhu cloveka po nesmrtelnosti. Kral Gilgames, dyn "bohyne" a pozemskeho krale touzil po nesmrtelnosti a v touze zachovat si mladi vyvadel uplne jine veci, nez je stavba zdi ....... "Ti, kteri sestoupili z nebes na zem" (abstraktni slovo Buh Sumerove nepouzivali) mu na prani matky stvorili pritele - Enkidua - jeho popis spise odpovida "neandertalci" ( asi asociace na to, ze  neandertalec a Homo sapiens sapiens byli soucasniky), aby se stal jeho pritelem a korigoval jeho "vystrelky". A hlavne aby jej doprovazel a ochranoval na jeho planovane ceste na misto, kde "Ti, kteri sestoupili z nebes na zem" stoupaji na nebesa a kde by mohl ziskat nesmrtelnost...........

No nevim 2

Toto literarni dilo z pocatku nam zname civilisace je nejen nadherne, ale i poucne (viz zcela podrobny popis prubehu "Potopy" a pomerne realny popis cesty do Libanonu (Baalbek) pres Mrtve more na Sinaj - tam umistovali "branu k vecnemu zivotu" v Knize mrtvych  i Egyptane .....) To, co je v eposu popisovano (Boj s letajicim 2bykem", zakladna v Libanonu, boj s Chumbabou,.....je kapitolou na jine dlouhe psani.

Ano nebo ne?

Většinou s Vámi souhlasím. Nebudu teď vyjmenovávat v čem ne. Jen bych se pozastavil u Vašeho hesla „Svoboda je víc než dobro“.  Ptám se:  Má společnost omezit svobodu nebezpečného devianta a zabránit mu ve zlém jednání ? Je li svoboda víc než dobro, tak patrně ne. Deviant je jen jako příklad. Je mnoho  příkladů kdy má společnost na vybranou omezit svobodu (mnohdy dokonce i těch kdo zlo nepáchají)  a nebo nechat volný prostor zlu.