No, kapitalismus má prostě tendenci koncentrovat ekonomickou moc (větší podniky si kupují ty menší) - proto byl ten Shermanův zákon nutností. Ty mamutí kolosy sice představují určitou úsporu, když několik managementů nahradí jedním, současně ale do systému vnáší chaos z nekontrolovatelné komplexity.

Jsem zvědav jak si s tím lidstvo poradí. Osobně bych nastavil daňové zatížení tak, aby velké firmy platily víc než ty malé (kde se často líhnou ty nejlepší myšlenky), ale v globální vesnici, která nemá vlastní politickou strukturu to bude problém.

Tady hodně záleží na tom, jak ten kapitalismus chápeme. Já ani necítím potřebu ho definovat. Beru ho jako stav vysokého stupně svobody. Jednotlivci si mohou mezi sebou uzavírat smlouvy a jsou zodpovědni za jejich plnění. Osoba má právo na ochranu a její majetek je považován za extenzi této osoby.

Jako takový byl kapitalismus silně zdeformován regulačními zásahy státu. Osobně beru kapitalismus jako dávno (cca 100 let) zlikvidovaný, a to, co dnes přežívá, jsou jeho pohrobci, lišící se stát od státu způsobem ničivých regulací.

Můj článek vyjadřuje můj názor, že vznik obřích podniků byl podmíněn PRORŮSTÁNÍM POLITIKY DO BYZNYSU, což zase bylo umožněno zejména státními regulacemi.

Prostředí skutečně volného trhu je těžké si představit, touha státních činitelů ovládat, řídit, regulovat je neodolatelná, takže svoboda nikde dloiuho nevydržela. Je těžké odhadovat, jak by svobodně subjekty ve svobodném prostředí reagovaly na příliš velký nárůst některého z nich. Ale věřím, že by to zvládaly lépe než sebemoudřejší regulátoři.