Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, neboť…

Evropa má pravděpodobně v plánu stát se duhovou multikulturní velmocí, velmocí lidských práv a svobod, skvělým to místem pro život… Myšlenka krásná a vznešená. Kolik takových idejí se lidstvo již pokusilo realizovat?

Kolik lidských životů už sociální experimenty stály? Asi už to nikdo nikdy nespočítá.

Takzvaná migrační krize otřásá Evropou a do velké míry politikou všech zúčastněných zemí. Na čem stojí myšlenka současného systému Evropy? Dle mého názoru je to zejména takzvaný sekulární systém, neboli systém správy státu a všech jeho funkcí na základě světského názoru, který není pod vlivem jakéhokoliv náboženství a je nad nimi vždy nadřazený. Tento systém poskytuje určitou míru solidarity pro potřebné, na základě toho, že všichni zúčastnění se podle určitých pravidel na tomto systému podílejí a přispívají do něj. Také se můžeme porůznu dočíst, že Evropa stojí na křesťanském základu. Někteří polici a nejenom oni nám tvrdí, že je naší křesťanskou povinností přijímat uprchlíky a poskytovat jim nezbytnou pomoc. V Evangeliu sv. Matouše (9,12) se můžeme dočíst: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a učte se, co to je. Milosrdenství chci a ne oběti.“ V kázání na jakési hoře, pak Ježíš pravil: „Blahoslavení milosrdní, neboť oni milosrdenství dojdou.“(Mt. 5,7) A tak bychom našli vícero různých citací na toto téma.

Ano, lze s tím naprosto souhlasit. Milosrdenství pro potřebné. A pokud vyřkneme A, musíme dokončit také B. Neboť ten samý Ježíš, který je středobodem křesťanství a evropských křesťanských hodnot, na té samé hoře při svém kázání také pravil:

„Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, neboť je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.“

Jako „tolerantní ateista“, člověk vlastního světonázoru a vlastního duchovního postoje a cítění, mám pocit, že toto podobenství se dá aplikovat na dnešní situaci v Evropě, v rámci migrační vlny a současné krize. Nechci označovat příchozí utečence za psy a svině, chraň bůh. Na druhou stranu se leckteří z nich dopouštějí jednání, při kterém bychom použili pravděpodobně výrazy podstatně horší. Jsem konzistentního názoru, že milosrdenství je určeno skutečně pro potřebné. A pro ty, kteří si ho budou považovat a dokážou ho v budoucnu rovněž poskytnout jiným, neboť tím zachovají životaschopnost evropského sociálního systému. Jednoduchým způsobem, že se danému systému přizpůsobí, budou dodržovat jeho pravidla, rovná pro všechny zúčastněné, a to bez výjimek. A rovněž do tohoto systému začnou sami během času přispívat. Ve slovníku politické korektnosti se to nazývá adaptací. V rámci této adaptace je nezbytné příchozím lidem vysvětlit, že tento systém je založen na výše zmíněném sekulárním principu správy a řízení státu a tento sekulární princip a jeho právní řád (jenž nemá místo pro žádné paralelní pseudoprávní systémy), je postaven nad jakékoliv náboženství, víru, včetně islámu, práva žen, mužů, práva menšin, atd. Neboť pouze tímto způsobem zaručuje jejich skutečnou vzájemnou rovnost a práva pro bezkonfliktní existenci. Jakýkoliv imigrant, žádající o azyl by měl písemně potvrdit, že je ochoten tuto skutečnost a podmínky plně akceptovat, vychovávat a vést k tomu své děti a to bez výjimek. Ať je z jakékoliv země. V případě porušení, by měl mít stát právo na okamžité zrušení azylu, či odebrání občanství a vyhoštění daného člověka. Možná stačí takto málo, a to málo pouze pečlivě a striktně dodržovat. Migrační vlna by poté mohla vypadat třeba úplně jinak. Jako rodilý Evropan vidím to svaté právě v sekulárním principu a perly v sociálním systému, ať už si o jeho současném stavu myslíme cokoliv.

Každý člověk se zdravým a soudným rozumem si musí položit otázku, jestli jsou nově příchozí žadatelé o azyl schopni tento systém dodržovat, zapojit se do něj a podílet se na něm za daných pravidel, bez jejichž dodržování nebude nejenom tento systém, ale i Evropa dnešních a dřívějších dnů. S trochou jízlivé škodolibosti a ironie mám skoro pocit, že Ježíš na té hoře viděl dnešní Evropu a pronesl varování pro současné evropské politiky, působící zejména ve stranách, v jejichž názvu je křesťanství zmíněno, kteří se nerozhodli donutit k adaptaci migranty, ale současné domácí obyvatelstvo.

Dnešní socialisté a rádoby liberálové se chovají jako finančně negramotný našinec, který si bere jeden úvěr za druhým. Místo peněz si půjčují hlasy budoucích voličů. Ovšem pouze do doby, než muslimští migranti začnou volit do národních parlamentů svá vlastní politická uskupení. Pokud si někteří naivní politici myslí, že budoucí muslimští voliči budou z vděčnosti volit strany, v jejich názvu je zmíněno křesťanství, tak jsou na cestě k politickému bankrotu, do jehož neblahého důsledku ovšem stáhnou všechny obyvatele. Občas mám pocit, že multikulturní „sluníčkářství“ je jako jakási „duševní chřipka“ a její epidemie právě kulminuje. Taková paní Merkelová, dcera luteránského pastora, by si občas v tom evangeliu mohla zalistovat, něco přečíst a zamyslet se nad obsahem a významem…