Není graf jako graf

Jak se blíží den daňové svobody (bývá někdy v červnu v závislosti na tom, kdo to počítá a jak), vyrojily se články a pěkné názorné obrázky. Ale není obrázek jako obrázek. Někdy to vypadá jinak, než co to opravdu znamená.

Takzvanému dni daňové svobody se budu věnovat něgdy jindy (tzn. neřeším metodiku a už vůbec ne, jestli to má nějaký skutečný význam). Nemá. Pro dnešek mě zaujala prezentace změny vývoje DDS za posledních devět let, která vypadá takto:

Jak je napsáno na pravém okraji, data sice dodal Liberální institut, ale grafické zpracování už bude dílem nějakého redaktora/grafika z Novinek. Uvedený graf oku čtenářovu lahodí a vyvolává libé pocity - počínaje rokem 2011 je to pro poplatníka lepší a lepší a lepší. Neříkám že ne, ale zase tak o moc lepší to není.

Všímavý pozorovatel snadno nahlédne, že osa y nezačíná v nule, ale na hodnotě 150 dnů, takže na ten pokrok je hned líp vidět. Trendová přímka valí dolů takovým tempem, že za chvilku to budeme mít z krku ! Ve skutečnosti, kdyby náhodou trend vydržel, by vynulování dne daňové svobody trvalo zhruba 60 let.

Když si to namalujeme normálně, dopadne to asi takto:

Na obou grafech je rozmezí mezi minimem a maximem stejných 15 dnů, ale visuálně působí na první signální soustavu každý jinak (výrazný až pyramidální pokrok oproti mírnému pokroku v mezích zákona).

Manipulace s grafy (v tomto případě asi nevědomá) je zcela běžná. Sám to taky používám, když je to potřeba.

A co teprve 3D grafy s dobře zvolenou perspektivou nebo taková drobnost, jako je logaritmické měřítko !