HDP jsme objevili až na konci osmdesátek coby GNP (Gross National Product). Tehdy to bylo jen nějaké číslo, dneska si správná univerzální mluvicí hlava v televizi nedovolí tuto zkratku nezmínit, protože HáDéPé má vliv na fšechno.
Pozn.: taky se tomu říká GDP (D jako Domestic, jinak je to stejný), ale to už se mi nevešlo do perexu.
K HDP se dnes údajně váže naše kvalita života. Podle toho jak to pánům a dámám na staťáku vyjde, se máme dobře nebo špatně. Když HDP mezikvartálně vzroste, všichni jásají a myslí si, že už to tak bude furt, bo politika vlády je sqělá, když klesne, kaboní se čela, volá se do zbraně, mluvící hlavy komentují a komentují a politika vlády je v lepším případě anticyklická, v horším katastrofální a v tom nejhorším asociální.
Přitom není čtvrtletí jako čtvrtletí, je normální, že po hodech bévá srač.. ééé běhavka, lítá to nahoru dolů a skutečně podstatné jsou dlouhodobější trendy, ale něčím se bavit musíme, že. A taky jsou tady v jednom kuse nějaký volby a klacky jsou potřeba ...
Samotný výpočet té magické veličiny je složitý, metod je víc (tři) a je to dost gumové. Paninko, je toho o dvě desetiny víc, můžu to tak nechat ? Řekněte mi jak to má dopadnout a uvidíme co se dá dělat. Nevím, zda se k výpočtu používají i statistické výkazy, kterými ČSÚ pod pohrůžkou pokuty otravuje podnikatelskou veřejnost, ale jestli to všichni vyplňují stejně, tzn. s pohledem upřeným z okna, tak to číslo opravdu nemá žádný jiný smysl, než psychologický.
Pamětníci si určitě vybaví některé zpětné revize českého HDP, protože než se vyladila metodika, zapomnělo se tu na reexporty a tu na nějaké to letadlo. Takže jsme se až dodatečně dozvěděli, že jsme se měli lépe nebo hůře, ale protože jsme to nevěděli, bylo nám to tehdy šuma putna a co už s tím teď.
Omylem je vztahování některých dobře měřitelných veličin ke gumovému HDP. Např. roční schodek veřejných financí by měl být v Eurozóně, dle tzv. paktu stability a růstu, v maximální výši 3% HDP a kumulovaný schodek by měl být nižší než 60% HDP nebo se snižovat (hahaha). Stejné parametry musí splňovat i kandidáti na vstup do Euro spolku. Proč to jsou zrovna tato čísla ví možná někdo z Brusele. Cynik by si klidně mohl myslet, že to vzniklo losem, nebo obsedantní zálibou Evropské komise v kulatých a dobře komunikovatelných číslech. Pravděpodobně se to někomu zdálo ještě bezpečné, co já vím.
Pokud se budete jako príma minister držet se schodkem rozpočtu na přesně povolených třech procentech, dostanete se z nuly na šedesát nikoliv za čtyři vteřiny, ale již za pěkných šestnáct let. To jsou čtyři volební období (když nebudou předčasné volby) a dvě třetiny jedné generace voličů. Jako bezpečné to moc nevypadá. Že se to v pohodě dá vošulit nám předvedlo před časem Řecko.
Odbočka od tématu - stay tuned - existuje ta země ještě ? Je pořád v zeměpisném atlasu ? Není to tak dlouho, co jsme byli krůček od totálního rozpadu všehomíra, pokud bychom to nevyřešili. A jelikož jsme to "vyřešili" tím, že jsme tam lopatama naházeli vymyšlená Eura, aniž by měl kdokoliv zájem řešit příčiny, tak se ještě uvidíme.
Pro rok 2017 hlásí zatím pět zemí EU, že překročí 3% schodkovou hranici (Británie, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Řecko) a další tři země plánují schodek přesně 3% HDP (Finsko, Polsko, Rumunsko). Přebytek plánuje Kypr, Estonsko, Německo a Lucembursko, což jsou čtyři země z 28 a s výjimkou Německa to jsou samí ekonomičtí tygři.
Zpátky domů. Vývoj českého HDP (absolutně v miliardách Kč a meziroční změna v procentech) od vzniku ČR do roku 2015 je na následujícím obrázku:
Absolutní hodnoty jsou uvedeny v běžných cenách, tzn. jsou ovlivněny inflací. Index HDP je přepočítán na reálné ceny. V letech 2008-2013 jsme se s HDP šest let motali kolem 4 bilionů Kč, tuto hladinu jsme opustili až v roce 2014.
Abych se (konečně) dostal tam kam mířím, musíme přetrpět ještě pár dalších obrázků. Nejprve příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu za posledních patnáct let:
Přebytek státního rozpočtu ČR byl naposledy dosažen v roce 1995 (na tom obrázku to není) a až do roku 1998 byl schodek alespoň plánován jako nulový. Pak už na to sněmovna rezignovala a plánuje jenom schodky. Za pozornost stojí rozpočet na rok 2016, který je nastaven na menší příjmy a výdaje, než byla skutečnost 2015, zato plánovaný schodek je větší. Trik se záměrným podplánováním a následným bušením se v prsa jak jsme dobří, je starý jako plánování samo.
Zajímavý může být poměr mezi HDP a příjmem státního rozpočtu, tedy jinými slovy kolikrát se příjmy rozpočtu vejdou do HDP (šlo by to spočítat i naopak, ale mě se to líbí takhle):
Meziroční změny nejsou nijak dramatické, patnáctiletý průměr je 3,9. Ani krizové roky nejsou tak výjimečné, jak bychom možná čekali. Lehce se vymyká jen rok 2015, kdy byl poměr pouze 3,6. Pokud si ještě pamatuji zlomky, tak je to tím, že jmenovatel, tzn. příjmy rozpočtu, rostl rychleji než čitatel, tzn. HDP. Prsobijec by to vysvětlil lepším výběrem daní, ovšem každý "rozumný člověk" by nad tímto argumentem, společně s "panem profesorem" jen významně povytáhl obočí. Všichni totiž víme, že růst HDP bývá následován růstem příjmů tak nějak automaticky a hlavně - v roce 2015 se podařilo dobře vykrádat, pardon čerpat evropské dotační programy. Taky se sem tam postaví pár rozhleden, ze kterých není kam vidět. A to nám to naskáče.
Takže tu máme už dvě numera se značnou nejistotou jejich původu. O HDP nevíme, zda nám vyšlo přesně, takže tomu raději věříme a příjmy rozpočtu jsou ovlivněny tím, co vláda prodá (už toho moc naštěstí na prodej není) nebo co ukradne francouzským řezníkům, holandským pěstitelům tulipánů a německým hospodským.
Posledním a dle mého názoru nejzajímavějším obrázkem, je porovnání podílu absolutních hodnot schodku rozpočtu na HDP (modře) a schodku na příjmech rozpočtu (červeně).
Co to znamená ? Např. v krizovém roce 2009 jsme udělali schodek rozpočtu ve výši 4,9% HDP, což je sice více než povolená trojka, ale zase ne o tolik a kdo opravdu ví, co to znamená ? Pokud to ale přeložíme tak, že jsme si na každou "vydělanou" stovku půjčili dvacku, což v součtu hodilo pěkných 192 miliard, to už je jiný kafe. Patnáctiletý průměr tohoto ukazatele je 9,90%. Opět v překladu - již patnáct let si na každou příjmovou stokorunu chodíme půjčovat desetikorunu.
V "úžasném" roce 2015, kdy ukazatel HDP vzrostl o přibližně 4% a schodek rozpočtu ve výši 1,4% HDP byl prezentován jako vítězství ducha nad tupou hmotou, byl podíl schodku k příjmům více než 5%, a to při meziročním růstu příjmů o 8,8% !!!
Položím řečnickou otázku: Jak dlouho by fungovala vaše domácnost, kdyby vám v práci přidali skoro 9%, ale vy byste si přesto šli na každou vydělanou stokorunu půjčit pět šest korun k sousedům, abyste si udrželi životní úroveň, na jakou jste zvyklí a na jakou máte (údajné) právo ? A k tomu všemu byste neuspořili ani pětník na horší časy. Jak dlouho by trvalo, než by u vás zazvonili milí pánové v kožených bundách s měkkým slovanským přízvukem ?
Podíl schodku na HDP je sice uznávaná veličina, ale je vzhledem k výše analyzovanému poměru různých ukazatelů opticky příliš nízká, takže na laiky působí uklidňujícím dojmem, tzn. chybně. Kolik to loni bylo ? Jedna celá štyry ? Tak to je dobrý, můžou bejt tři, to nejni ani půlka. Politici mají posunutou nulu někam k těm třem procentům, protože jim to Brusel "povolil", takže schodek nafukují pastelkovným a zálohovým výživným.
Mimochodem, splnění paktu stability a růstu na přesná tři procenta by v roce 2015 znamenalo zaseknout sekeru do hloubky 134 miliard Kč. A to já nemám a vy taky ne.
Bude tedy nutné kromě schodku na HáDéPé ruku v ruce zveřejňovat i podíl schodku na příjmech, protože za HDP si ještě nikdo nic nekoupil, ale za transfery z rozpočtu ano. A zveřejňoval bych to včetně řepáckého příkladu "kolik si jdeme půjčit na vydělanou stovku nebo tisícovku", abychom se furt nebavili o miliardách a bilionech, kteréžto částky si v této zemi umí představit asi šest lidí.
Třeba pak o něco více poplatníků pochopí, kam se asi tak řítíme ... žádné trvale udržitelné zadlužování neexistuje.
