Zákonodárci v roli vyšetřovatelů

Vážení straničtí představitelé politických uskupení v Poslanecké sněmovně. Vaše zaslepenost vůči potřebám občanů této republiky je odstrašující. Způsob vlády v naší republice vám vyhovuje.

Někteří z vás zažili nemorálnost naší justice. Klidně přihlížíte na průběhy soudních sporů, a křivdy na občanech i vašich partnerech jsou vám lhostejné. Jste to vy, kteří mají dohlížet nad základními principy právního státu. Prebendy z vašeho postavení jsou vám milejší.

Naši poslanci se patrně zbláznili. V právním státě platí: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“  

Poslanci doléhají na předsedu vlády, aby jednal podle pochybných kroků moci výkonné (státních zástupců), a odstoupil z premiérského postu. Státní zástupci veřejně zasahují do základních občanských práv, a bez zásahu moci soudní obtěžují bezúhonné občany. Za mohutného přispění veřejnoprávní televize a moderátorů všech sdělovacích prostředků. Takovou situaci už jsme jednou zažili, když Zemanova vláda provedla puč na vládu Nečase. Dosud nebyl tento puč řádně vyšetřený, protože zákonodárci ochotně plní požadavky moci výkonné, a zabývají se „trestným stíháním“ bezúhonných občanů. Každý poslanec má imunitu. Ale žádný poslanec nemá právo pomlouvat bezúhonného občana (tím, že o něm hovoří jako „trestně stíhaného“).

Státní zástupci mohou přikázat prověřovat kteréhokoliv občana. Ale konkrétní sledování mohou sdělit až tehdy, když mají posvěcení od moci soudní. V právním státě pouze nezávislý soud rozhoduje každý spor. Pouze výrok soudu (třeba předběžný) opravňuje státního zástupce, aby zveřejnil, kdo je „sledován“, případně kdo se trestného činu dopustil. Státní zástupce musí žádat o povolení ke sledování každého občana soud. Nikde jsem nezaregistroval, že soudce povolil stíhání „dětí“ premiéra. Rozhořčení premiéra je opodstatněné.

Naši státní zástupci s klidem porušují základní pravidlo právního státu. Místo toho, aby se obraceli na soud, obracejí se na zákonodárce. Je jim vhod, že mají možnost „dokázat“, premiérovo jednání jako „nečestné“.

Je v plné moci premiéra a vlády napravit nelogické „pravomoci“ státních zástupců. Státní zástupci mají být součástí moci výkonné (v gesci ministra vnitra). Nyní jsou v gesci ministra spravedlnosti, tak se domnívají, že mají identickou moc, jako v dobách totality. Obraz našeho soudnictví tomu odpovídá. Pokud budou státní zástupci nadále podléhat ministru spravedlnosti, je nutné jim přikázat, aby dodržovali hierarchii. Pouze Nejvyšší státní zástupce může mít právo obrátit se na Parlament. Státním zástupcům je nutné přikázat, že mohou vstupovat pouze do případů, ve kterých je stát účastníkem řízení.

Některé soudy se řídí postupy definovanými v Občanském soudním řádu. Ten dovoluje soudcům ignorovat některé důkazy, případně rozhodovat „podle závazného právního názoru“. Což je v přímém rozporu s Ústavou. Proto je třeba do právních předpisů vložit „Upřesnění“, které zajistí spravedlivé rozhodování všech případů:

§ 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

(1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

(3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),

(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.

§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu. Soud na každém stupni má povinnost vyřešit spor. Nemá právo nutit jiné soudy, aby za něho rozhodovaly.

Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

Jestliže současná vláda provede navrhované kroky, bude ekonomický přínos pro republiku značný. Zkrátí se délka řešení soudních sporů nejméně o polovinu. Spravedlnost bude zaručená pro občany, instituce i stát. Soudci přestanou „vyrábět Rozhodnutí jménem republiky“ způsobem, ve kterém se vyznají jen oni samotní. Opisování žaloby, nebo námitky obhajoby nepatří do soudního spisu, ve kterém je originál uložený. Ukázky místností, zavalených předcházejícími dokumenty svědčí pouze o tom, že v justici není třeba brát ohled na ekonomiku.

Při dobré vůli zákonodárců by neměl být problém učinit Upřesnění součástí právních předpisů. V nejhorším případě budou muset občané čekat na další volby do poslanecké sněmovny. Bohužel lobby „občanů s právnickým vzděláním“ je v obou komorách zdrcující.

Ing. Karel Januška, ID: uiz6ad