Koukám, že komik už ani neotevírá diskuzi.

Dříve jsem se sem chodil pobavit, ale už to začíná být ohraný.

Pane Januška, vědomě lžete. Důkaz opaku nebyl odstraněn což jsme Vám opakovaně dokázali. I to že vy pod pojmem důkaz opaku chápete něco jiného než co to ve skutečnosti je. Vy jste naše tvrzení nevyvrátil. Takže tímto jste pro mě lhář.

V Česku nelze věřit vládě, presidentovi, policii ani soudcům. Je až neuvěřitelné s čím se má neustále smiřovat občan tohoto státu. To opravdu Češi nechceme být svobodní, samostatní a zodpovědní? To opravdu budeme stále odevzdávat svá rozhodnutí a svobody zdegenerované většině hlupáků?

... Ach jo ...

Ach jo. (Zdravím z dovolené)

Karel Havlíček Borovský - také poslanec říšského sněmu, zatčen, pak propuštěn. Po několika letech ovšem poslán úřady do vyhnanství.

A zase to bylo v době Vámi vychvalovaných zákonů.

K prvnímu odstavci uvedu - ano, bylo to možné. Karel Kramář byl roku 1915 zatčen a v procesu, který trval od 6. prosince 1915 do 3. července 1916 spolu s Aloisem Rašínem, Vincencem Červinkou a Josefem Zamazalem odsouzen k trestu smrti pro velezradu a vyzvědačství. Zatčení a odsouzení Kramáře bylo přelomovým krokem, protože z politického života (a podle původního rozsudku i z fyzické existence) měl zmizet přední český politik. Uvedených skutků se měl dopustit mimo jiné i organizováním všeslovanských sjezdů, což však nebylo v době „spáchání“ trestné. 30. května 1917 ztratil na základě pravomocného rozsudku z 20. listopadu 1916 mandát v Říšské radě. S tím, jak se v závěru války měnila vnitropolitická a zahraničněpolitická orientace státu,  mu ale trest smrti byl v lednu 1917 změněn na 20 let a v červenci roku 1917 byl spolu s dalšími odsouzenými amnestován nastoupivším císařem Karlem I.

Pak bych ještě dodal, že vězněni byly i děti samotného Masaryka.

A jen tak mimochodem - ty Vámi opěvované zákony platily i v době války.

Ano, a soudci soudili. Tak jako za totality.