Někteří členové Senátu České republiky zvažují možnost podání stížnosti k Ústavnímu soudu v souvislosti s amnestií. Připomenu Ústavu, článek 2: (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Kdybych byl senátorem nebo poslancem, rozhodně bych se nad výrokem zamyslel. Lid je zdrojem moci zákonodárné, výkonné a soudní. Lid si volí své zákonodárce, zákonodárci zvolí vládu. Potud je vše podle znění Ústavy. Otázka zní. Jak soudci přišli ke své funkci? Kdo z lidu volil jediného soudce této privilegované skupiny občanů? Nyní soudci odvozují svou legitimitu patrně od toho, že byli jmenováni prezidenty. Ti se změnili, ale k žádnému obnovení moci soudní z vůle lidu (voleb) nedošlo. V soudnictví došlo k takovým událostem, které jsou degradující pro celou justici (případ Berka) a nikomu nevadí. Nejvyšší představitel moci soudní je odpovědný i za hospodářskou situaci svého úřadu (za plýtvání prostředky při stavbě budovy). Přesto požívá velké důvěry. Neměla by existovat možnost voleb předsedů všech soudů? Je to jistě otázka pro zákonodárce a nejen pro zamyšlení.
Když prezident (patrně na návrh ministra) odvolal předsedkyni Nejvyššího soudu, jiní členové soudu zasáhli do legální moci výkonné a toto rozhodnutí zvrátili. Jako občan se ptám, kde soudci vzali legitimitu rozhodovat a zvrátit toto výsostné rozhodnutí moci výkonné? Který zákon jim toto rozhodnutí nařídil?
To je příčina všech blbých nálad a skutečnosti, že některé spory trvají desetiletí. Amnestií se to, bohužel, nevyřeší.
Víme, že soudce jmenuje prezident. Soudci slibují prezidentovi, jak budou rozhodovat. Podstata kontroly soudního procesu spočívá v tom, že rozhodnutí soudce nižšího soudu je kontrolováno soudcem vyššího soudu. Dojde-li soudce vyššího soudu k jiným závěrům, má možnost rozhodnutí změnit, ale nikdy nemá pravomoc vrátit spor soudci, který již jednou rozhodl. Ústava (čl. 82.) říká: "Každý soudce je při výkonu své funkce nezávislý. Jeho nestrannost nesmí nikdo ohrožovat." Totalitní zákonodárství do Občanského soudního řádu zavedlo pojem „závazný právní názor“ a umožnilo soudcům vyšších soudů vracet spor soudu nižšímu. Důsledky neseme dosud.
