Majitel zveřejnil fotku zloděje kola. Udělal to bez svolení Úřadu na ochranu osobních údajů. To se hrubě dotklo úředníků onoho úřadu.
Uložili pokutu okradenému subjektu. Soud (jako správný úřad) pokutu potvrdil. Úřady musí stát při sobě. Občana je třeba ochraňovat a vychovávat, i když je to zloděj.
V normálním demokratickém státě by takový případ nemohl nastat. Jediný, kdo by se proti zveřejnění fotky mohl ohradit, je zloděj. To by ale musel svou identitu potvrdit a soudně se domáhat náhrady za zveřejnění.
Soudcovská unie se bude starat o kariérní řád soudců. Práva a povinnosti soudců jsou určené Ústavou. Soud řeší podání státního úředníka. Práva občana na spravedlivé jednání (aby se domohl práva bez zásahu soudu) soudy neuznávají. Provedou hlubokou „analýzu a právní výklad“, který nemá nic společného se spravedlivým rozhodováním. Kolik stránek papíru se přitom popíše, je lhostejné. Unie požádá navýšení počtu asistentů a čekatelů.
Ani jedna politická strana si nepřeje, aby se náš stát stal právním státem. Každé je lhostejné, že se stát stal hračkou v rukách justiční mafie.
Přitom náprava je jednoduchá. Stačí soudcům přikázat, aby striktně dodržovali literu Ústavy. Aby ctili zákony matematiky. Aby rozhodovali pouze o žalobním návrhu a nevkládali do svých rozhodnutí domněnky. Aby o vazbě rozhodovali nejméně tři soudci, kteří nebudou mít pochyby o vině. Aby věděli, co pod pojmem "Zákon" musí soudce respektovat.
Jak by měly úpravy vypadat jsem popsal v úvaze Zvítězí pravda v justici?
