S velkou slávou jsem se včera z veřejných zdrojů dozvěděl, jak v budoucnu nebude možné, aby občané byli ždímáni telefonními operátory v důsledku uzavřených smluv.
Jednu takovou episodu popisuji na blogu Žaloba na T-Mobil. Občan si nutně musí položit otázku, proč soudy nechrání občana. Příčiny lze shrnout takto:
1. Soudci nerespektují Ústavu a přirozený výklad práva. Jestliže ve sporu rozhodne soudce I. stupně a některý z účastníků sporu podá odvolání (třeba formou „beru na vědomí rozhodnutí soudce, ale přeji si, aby spor posoudil soudce vyššího soudu“), tak v občanských sporech vyšší soud nerozhodne, ale v rozporu s článkem 82. ústavy (Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.) vyšší soud vrátí řešení sporu nižšímu soudu. Vyšší soud nerespektuje jedno ze zaručených práv občana „činit, co mu zákon nezakazuje“. Děje se tak i v trestních věcech. Když se obvinění v kauze Tluchoř odvolali k Nejvyššímu soudu, tento soud úplně pominul skutečnost, že žádný trestný čin nebyl doložen skutkem, ale přesto nechal obviněné vazebně stíhat. Pominul presumpci nevinny každého občana a stát se dopustil trestného činu omezování osobní svobody obviněných.
2. Soudy nerespektují znění Listiny práv. Podle Listiny: Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Podle Čl. 3. Listiny: Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu… (Tedy i bez rozdílu vzdělání.) Listina práv je jistě nadřazena Občanskému soudnímu řádu (Osř). Přesto soudci požadují po občanovi, aby i v jednoduchých případech měl „právnické vzdělání“, aby se mohl dovolat k vyššímu soudu. Nesolventnímu občanovi to znemožňuje domoci se svého práva.
3. Soudci si svérázně vykládají termín „Zákonný soudce“. V Listině je odstavec, který praví, že nikdo nemá být zbaven zákonného soudce. Skutečnost, kdy soudce jednou rozhodne, se musí respektovat jako ukončení „zákonnosti“ tohoto soudce. Má-li tentýž soudce rozhodovat stejný spor, musí dojít ke stejnému výsledku. Termín „závazný právní názor“ je v rozporu s nestranností soudce. Odvolací soudce nesmí spor vrátit témuž soudci, ale musí verdikt nižšího soudu potvrdit nebo opravit.
Jednání soudců je opřeno o Občanský soudní řád z roku 1963. Jeho úpravy jsou asi dvakrát delší než vlastní znění. Proto by měl být urychleně vypracován nový Soudní řád, který odstraní nesmysly současného předpisu. Musí zajistit spravedlivý průběh soudních procesů. Stanoví odpovědnost konkrétním funkcionářům soudů. Vytvoří předpoklady k tomu, aby rozhodování soudů bylo spravedlivé. Rozhodnutí o stejných sporech musí vést ke stejným rozsudkům u každého soudu.
