Karle, moc zákonodárná nikdy nemůže zvrátit rozhodnutí moci soudní. To by fakt byl malér, kdyby nějací politici kecali do pravomoci soudcům.

zdá se že v tom máte guláš pořád

ach jó

NS rozhodoval jeden konkretni spor jednoho soudce se svym zamestnavatelem. Proto take jediny, kdo to mohl dat k US, byl predseda toho soudu. To, ze rozhodnuti ma vliv neprimo i na ostatni soudce, je jina vec. To by totiz US nemohl rozhodnout temer nic, protoze temer kazde rozhodnuti US obecne o zakonech CR ma vliv i nas soudce.

Všichni soudci kteří spor řešili, si museli být vědomi důsledků svého rozhodnutí. Každý soudce (i navrhovatelka) nerespektoval Ústavu. Všichni jednali podjatě. Každý soudce měl možnost zříci se rozhodování v důsledku podjatosti.

Mýlíte se. Jakkoli je asi takový omyl pochopitelný. Protože kdysi ÚS rozhodl stran žaloby jakéhosi soudce či soudkyně ohledně nedstatečného zhodnocení zásluhovosti v jeho či jejím dle něho či jí nízkém důchodu. Tam skutečně neměl, co rozhodovat neb míra solidarity je legitimním nikoli protiústavním či neústavním rozhodnutím.

Tady jde o něco jiného. Pokud jde skutečně o špatný výpočet, pak je rozhodnutí správné. pokud ale byly dvě legitimní možnosti neporušující zákon, pak jde o rozhodnutí špatné. Vady se Nejvyšší soud dopusti jinde - ohledně koeficientu, kde nezohlednil pozastavení ÚS.

Žádný soud, ani Ústavní, nemá právo měnit Ústavu. Platí přirozený výklad práva. Nemýlím se.