Zamyšlení nad rozhodnutím odvolacího soudu, který vrátil spor soudu I. stupně. Soudce Jan Šott odvedl dobrou práci a v případu Věcí veřejných vynesl rozsudek, který vypracoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Soudci vyššího soudu mu tuto práci znehodnotili. Soudce Šott je si jistě vědom toho, že Ústava nikomu nedovoluje jeho nestranné rozhodnutí ohrožovat (čl. 82 Ústavy).
Jedním z axiomů právního státu je, že soud smí vynášet pouze taková rozhodnutí, která mu přikazuje zákon. I soudci vyšších soudů by měli tento axiom dodržovat. Totalitní soudnictví tento axiom popřelo a do předpisů (Občanského soudního řádu) vložilo odstavec, který tento základní axiom porušuje. Dovolilo vyšším soudům vrátit spor soudci, který již jednou rozhodl. Ze soudních sporů se tak stává hra, která připomíná ping-pong. Spory trvají desetiletí a nikomu to nepřijde divné. Zákonodárci jsou právnickou skupinou přesvědčováni o tom, že je vše podle práva. Právo občana je přitom absolutně potlačeno. Důkaz je jednoduchý. Každá strana sporu může po vynesení rozsudku soudcem I. stupně prohlásit: Beru na vědomí rozhodnutí soudu, s rozsudkem nesouhlasím a přeji si, aby spor rozhodl soudce vyššího soudu. (Podle právního axiomu, že občan může činit vše, co mu zákon nezakazuje.)
Jak vypadá soudní proces, kde uplatníte logiku dodržování axiomů právního státu, můžete sledovat na internetové adrese: http://dokumentytmobil.wz.cz . Soudkyně I. stupně vynesla rozhodnutí proti zdravému rozumu. Rozhodla vrátit spor ČTÚ, kde se již řešil. Odvolal jsem se a právoplatně prohlásil, že nechci, aby mne soudkyně nadále soudila. Městský soud neuznal mé právo odmítnout soudkyni, která hrubě pochybila. Nejvyšší správní soud rozhodl, že nemá pravomoc řešit nesprávné kroky Městského soudu. Rozhodovat bude opět soudkyně I. stupně s odůvodněním, že mé právo požadovat jiného soudce není uvedeno v Občanském soudním řádu.
Tento nesmyslný stav v soudnictví vyhovuje všem, kteří jsou hmotně závislí na justici. Hrubě nevyhovuje občanům.
Soudce Jan Šott se může zachovat jako v minulosti (domnívám se) soudce Cepl. Odmítnout vydat nové rozhodnutí. Soud II. stupně by podle zákona měl povinnost vynést svůj rozsudek (ve kterém má možnosti ponechat nebo změnit některé výroky soudu I. stupně). Mohlo by to přispět k tomu, aby si zákonodárci uvědomili nesmyslnost některých pozůstatků totality.
