Děkujeme za pochopení.
K76a88r76e84l 17J69a62n83u49š29k12a
Pane Čejko, zákony matematiky nesporně do zákona patří. Jen lidé mdlého rozumu si myslí opak. Důkaz opaku je z antiky. Není mou vinou, že ho nechápete.
P48e76t26r 45Č29e46j40k23a
Tím, že si nadefinujete nějaké své vlastní pojetí "zákona" nic nezměníte. Zákonem v právním pojetí je právní předpis schválený zákonodárnou mocí. Žádné zákony matematiky, fyziky, přírodních věd do toho nemotejte - je to jenom vaše pitomost, které se člověk musí jenom smát. Pokud ztotožňujete důkaz sporu z matematiky s důkazem opačné skutečnosti, než je předpokládaná zákonem - je to rovněž váš výkladový nesmyslný lapsus. Není mou vinou, že to nechápete. Právo je společenská věda. Matematika věda přírodní. Dva naprosto odlišné světy.
P74e65t42r 49Č92e55j49k28a
1.) "V právním státě může občan činit vše, co není zákonem zakázáno." - a (ale) zároveň mu lze povinnosti uložit jen zákonem!
2.) "Soudce může vynášet taková rozhodnutí, která mu zákon nařizuje. Zákon soudci dovoluje, aby v případech, kdy zákon nařizuje nepřiměřeně tvrdá rozhodnutí, rozhodl podle svého svědomí (soudcovské cti)." - blbost na entou, soudce rozhoduje JEN podle toho, co mu zákon (+ k tomu případně mezinárodní smlouva) umožňuje - tzn. například pokud jde v trestním řízení pod stanovenou hranici trestní sazby, je to umožněno zákonem a soudce musí zdůvodnit, proč k takovému snížení tresu POD trestní sazbu přikročil.... Tzn. nejde o rozhodování dle svědomí, ale podle zákona.
3.) "Výrok soudce ke straně žalované musí být opakem výroku ke straně žalující. Oba výroky musí být pravdivé. Za Rakouska se to nazývalo důkaz opaku. Z právních předpisů jej odstranili komunisté. Patrně jej odstranili i z učebních textů vysokých právnických škol." - jste zcela nepochybně a neoddiskutovatelně lhářem, protože lpíte na tomhle absurdním nesmyslu. Důkaz opaku za Rakouska je co do užití totožný s důkazem opaku v dnešním právním řádu a VŽDY se vztahoval k vyvratitelným právním domněnkám a NIČEMU JINÉMU. Je to nesmyslný výmysl vašeho poblouzněného mozku.
4.) Jak jistě sám víte, tak ani ta vaše jednomyslnost rozhodování poroty není garantem pravdy a spravedlnosti - jak se ukazuje, dochází i v USA k justičním omylům, jenže zatímco u nás jdou napravit (máme maximálně doživotí), v USA díky trestu smrti často nikoliv. viz http://zpravy.idnes.cz/usa-nevinni-odsouzeni-k-trestu-smrti-dwt-/zahranicni.aspx?c=A140908_195731_zahranicni_bse
5.) Vůbec nechápete roli jednotlivých soudů, pokud si myslíte, že druhoinstanční soud má být "zopakováním" soudu prvoinstančního s očekávaným jiným výsledkem, tak jste vedle. Jejich role je zásadně odlišná a druhostupňový soud má za úkol zejména přezkum rozhodnutí soudu prvního stupně - a případně mu umožnit napravit chyby učiněné v řízení.
P77e26t98r 74Č80e14j80k80a
6.) Nerozumíte ani pojmu nezávislost soudce. Fakt, že je soudem vyššího stupně nucen závazným právním názorem posuzovat nějak věc, není zásah do nezávislosti soudce, protože z hlediska právního posuzování soudce žádnou libovůli nemá a nikdy neměl (tzn. nemá ani libovůli v tom jestli nějaký důkaz posoudí za zákonný, či nezákonný a tudíž nepřípustný - to je právně naprosto jednoznačná věc o které se spor prostě a jednoduše nevede)! Soudce si nemůže říct "mně je tenhle chlápek sympatickej, takže to nebude vražda, já mu dám jenom ublížení na zdraví s následkem smrti" a když mu to druhoinstanční soud hodí zpátky na hlavu s tím, že to má soudit jako vraždu (tzn. úplně jiné ustanovení TZ), tak to opravdu není zásah do nezávislosti, protože vražda a ublížení na zdraví s následkem smrti jsou 2 odlišné zločiny (je to asi jako rozdíl mezi vlakem a letadlem, když letadlo popíšete jako vlak, asi vám to taky někdo hodí na hlavu...). Tzn. soudce nemá libovůli v tom, jaký paragraf a jaké ustanovení pro danou věc použít - tzn. pokud odvolací soud závazním právním názorem rozhodne uplatníte na to toto a toto ustanovení zákona, tak nejde o zásah do nezávislosti. Když napíšete větu "babičky se šli projít do lesa" a korektor vám to hodí na hlavu s tím, že to máte blbě, protože "babičky se šly projít do lesa", tak to taky není zásah do nezávislosti.
P97e91t32r 16Č51e67j22k46a
Je fascinující (a obvykle zábavné), když někdo tak zaníceně blábolí o něčem, o čem nemá ani páru..... Ve vašem případě ta složka zábavnosti už nějakou dobu chybí - měl byste změnit svůj repertoár komických čísel, všechna už jsou víc než ohraná.
J51i52ř73í 31L80i35e40t64a36v93e73c
U toho Babiše jste ztratil myšlenku?
J43o49s83e39f 67P51a84v66e49l53k30a
O co se jedná v případě LEX BABIŠ? Vy o tom nepíšete, kde se to dá rychle přečíst, o co tam jde? Za případnou odpověď děkuji.
K44a94r45l47a 36N24o34v70á17k53o95v96á
Nečekejte, že se od Janušky dočkáte odpovědi. Jinak LEX BABIŠ je zákon o střetu zájmů, kde se zakazuje firmám, vlastněným ministrem vlády, aby se ucházely o veřejné zakázky či pobíraly nenárokové dotace.
K80a28r46l51a 85N44o48v86á40k14o46v57á
Myslícímu občanovi je zejména trapně z vašich článků. Taková snůška nesmyslů se jen tak nevidí
K18a91r48e10l 81J54a95n96u32š39k35a
Paní Nováková, jestliže je vám z mých úvah trapně, tak je nečtěte.
Ale chtělo by to alespoň základní znalosti matematiky.
Z45d87e13n50ě12k 33M65a32t47u51š43k57a
a stále kvoká, stále kvoká, ......
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.