Úvaha nad vyslovením nedůvěry vládě. Politické strany (mimo Hnutí ANO) vyslovily vládě nedůvěru. Důvodů k vyslovení nedůvěry bylo několik. Jedním bylo „stíhání poslanců pro trestný čin“.
Procedura už s aktéry jednou proběhla za vlády ČSSD a jiným parlamentem.
Občané vědí, že naše policie může zasahovat i bez takové procedury. Ukázkovým příkladem bylo vzetí do vazby poslanců „Tluchoř a dalších“, včetně občanů bez ochrany imunitou. Současný ministr spravedlnosti Pelikán se musel některým poslancům omluvit a stát jim vyplatil odškodné. S jinými obviněnými soudní proces stále probíhá.
Ministr Pelikán má také dohlížet nad činností státních zástupců. Proč pan ministr už za ministrování v minulé vládě nedohlédl na to, aby se kauza „Čapí hnízdo“ dostala k soudu, je mi záhadou.
Bývalý ministr spravedlnosti Blažek (ODS) také seděl v minulém parlamentu. Také mu bylo lhostejné, že policie ani státní zástupci nic v kauze Babiš nekonají.
Na druhé straně bývalý odsouzený poslanec Rath (ČSSD) úkoluje soudy, aby rozhodovaly, a vesele si užívá svobody. Trestný skutek (sedm milionů v krabici) policie předložila.
Je zřejmé, že náš stát nedodržuje Ústavu. V právním státě všechny sporné záležitosti řeší s konečnou platností soud. Poslanecká sněmovna nemá právo ani povinnost rozhodovat o případných skutcích žádného občana. Má pouze právo zabránit moci soudní, aby vydala poslance ke stíhání.
Ústava je napsaná přesně po vzoru Ústavy z první republiky. Během vlády KSČ měla také nějaká Ústava platit, ale všichni víme, že jsme právním státem nebyli. Jenom soudci dostávali patřičné vzdělání, aby rozhodovali tak, aby vládě napomáhali budovat socialistický stát. Po sametové revoluci dostali soudci pardon, ale příkaz k tomu, aby respektovali Ústavu, nedostali. Právníci vyškolení za totality brzy pochopili příležitost, jak lze za státní prostředky přijít k pěkným příjmům.
Občané „s právnickým vzděláním“ dohlédli na to, aby právní systém byl řádně složitý. Občanovi odebrali i práva, která mu Ústava zaručuje. Povinné zastoupení občana, nebo předložení některých dokumentů mohou provádět pouze takto vzdělaní občané. Myslím, že rovnost občanů před zákonem platí pouze pro občany „s právnickým vzděláním“.
Republika se stane právním státem v případě, když smlouva mezi stranami bude obsahovat dvě podmínky a počet poslanců koalice bude vyšší než 101.
Podmínka (1) Státní zástupci budou podřízení ministra vnitra. (Dosud ministra spravedlnosti.)
Státní zástupce dohlíží na práci policie. Má nesporné právo a povinnost sdělit soudu o trestném skutku (chování) občana nebo jiného subjektu. Nesmí mít právo takové obvinění zveřejnit dříve, než o tom rozhodne soud, protože by se mohl dopustit trestného činu pomluvy bezúhonných občanů. (Což se v minulosti stávalo v mnoha případech.)
Podmínka (2) Následující paragrafy odstraní nelogické kroky soudních postupů. Smluvní strany prosadí, aby se tyto paragrafy staly součástí Sbírky zákonů.
§ 1. Hierarchické uspořádání poznatků a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
…(1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
…(2) Ústava, Listina práv a svobod,
…(3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),
…(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
…(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.
§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy, aby za ně rozhodovaly.
Strany, které takovou smlouvu uzavřou, rozhodně své voliče neztratí.
Každé jiné jednání mimo jednání o důvěře vládě je zbytečné. Právní stát by měl být prioritou.
