Diskuse
Právní stát a spravedlnost II
Děkujeme za pochopení.
J70a39r45o74s62l48a16v 49L83i81m92a
Nerad se poustim do diskuze o tretim piliri moci, to je justice!! Neodolal jsem vsak s vasi podminkou #1, pane Januska polemizovat. Zde stavite svoje mysleni na uroven obcana, ktery nema poneti o rozdeleni moci ve state.
Zde je muj nazor o kooperaci pilire moci vykone s pilirem moci justicni.
Nejvyssi statni zastupce (generalni prokurator po staru) by mel byt zaroven ministrem spravedlnosti. (pro vymenu kazde ctyri roky, stejne jako vlada) Pod jeho kompetici je kontrola prace a zivota celeho naroda podle zakonu CR. Tedy vsech
Policie CR by mela byt organizace stojici sama o sobe. Jeji clenove by meli byti nestraniky pri vykonavani sve povinosti. Nejvyssi hlava policie navrzena prezidentem republiky by mela byt schvalena Senatem stejne jako soudci do Ustavniho soudu.
Vysledky setreni policie a kvalita dukazu v kazdem pripade, by mela byt prozkoumana specialni skupinou (soudcu a prokuratoru v poctu peti) o kvalite dukazu a tim rici o moznosti dokonaleho soudniho procesu. (anglicke jmeno teto skupiny je "Grand Jury"). Pri dostatku dukazu, prokuratura poda zalobu a treti pilir moci zacne uradovat. Pri nedostatku dukazu policie muze pokracovat ve vysetrovani. Tento system vsak v CR nezname. Tato skupina je nezavisla. Proto soudni pre jsou tak zdlouhave.
Vytvorenim takove organizace odpadne nutnost mit ministerstvo vnitra!!!
K29a36r53l12a 83N14o60v49á46k23o55v31á
Takové dobré rady poslancům dáváte a oni přesto dělají, co jim ukládá zákon
Už toho Babiše a Faltýnka vydali, takže jste se snažil marně
P61e36t66r 82Č57e91j17k66a
K těm vašim nesmyslným paragrafům jsem se vyjadřoval, takže teď k tomu zbytku, kterým tady tapetujete už asi popáté přičemž je to copy&paste identický blábol.
1.) co je to právní stát - právní stát je takový stát, kde jsou všechny složky státní moci podřízené právu - tzn. právní řád musí respektovat jak moc zákonodárná, tak moc soudní, tak moc výkonná. A v případě, že dojde k excesu - tzn. někdo je poškozen tím, že státní orgán postupuje v rozporu se zákonem (což se někdy prostě může stát), tak se vůči tomu jde (opět podle zákona) bránit.
2.) imunita a indemnita je svého druhu výjimka z pravidla rovnosti před zákonem. Zákonodárce není víc, než já, nebo Franta Vomáčka z Horní Dolní a imunitou by měl být chráněn jen a pouze v případě, že jde o zjevnou svévoli výkonné moci zasahující do moci zákonodárné (povím absurdní příklad - třeba přestupková imunita se vztahuje na případy, aby třeba poslance nešikanoval policista kvůli tomu, že někde místo 50 kilometrů za hodinu jel 56 km/h, nebo přešel někde na červenou a nezdržoval ho třeba před hlasováním o důvěře vládě....)...
3.) ještě jednou - policie vyšetřuje a sděluje obvinění, státní zástupce dozoruje a podává obžalobu, soud soudí podle obžaloby....
4.) Nejvyšší státní zástupce s tou kauzou nemá vůbec nic společného - spis na základě nějakého právního důvodu viděla vrchní státní zástupkyně a ta postup SZ a vyšetřovatele posvětila, takže není důvod aby NSZ s tím přišel jakkoliv do styku.
5.) pokud je zákonodárce odsouzen a zavřen, tak hlasovat prostě nemůže, mandát nemůže vykonávat - a to po dobu výkonu trestu odnětí svobody. Pokud je vydán a je na něj uvalena vazba, tak platí totéž - po dobu vazby se hlasování neúčastní.
K54a63r76e37l 72J24a95n49u87š80k41a
Takže státní (úředníci) žalobci jsou pro parádu? Za co berou mzdu, když mají zastupovat stát???
Z58d96e35n30ě19k 11M41a89t86u63š54k32a
Ježíšikrite, to jsou nesmysly.
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.