Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JL

Karle, naprosto správně píšete, že: "

„Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“

Jenže jste přehlédl, že ti pánové jsou v pozici svědků a ZÁKON (v tomto případě trestní řád) svědkovi ukládá povinnost vypovídat. Takže to máte zase blbě.

4 0
možnosti
JL

A Karle ještě jedno - vyšetřovatelů se ani ptát nemusíte na to, který zákon nařizuje bezúhonným bývalým poslancům, aby se vyjadřovali k jednání, která byla vedena před tím, než se vzdali svého mandátu? Víte on soud řekl, že obvinění těch pánů není přípustné, ale další osoby stíhané jsou, tudíž ti pánové jsou v pozici svědků. Tady stačí otevřít trestní řád (zák. č. 141/1961 Sb.) a přečíst si paragraf 97, kde je uvedeno: "Každý je povinen na předvolání se dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení." Výjimky jsou možné a jsou výslovně uvedeny v § 100, který hovoří o právu odepřít výpověď, ale pouze ve vybraných případechh, doslova je uvedeno:

(1) Právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.

 

 (2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.

 

 (3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.

2 0
možnosti
ZJ

Každý, kdo si dal na předvolebním mítinku zdarma guláš a následně tuto stranu volil, se dopustit korupčního jednání.

Každá strana, která slibovala zlikvidování poplatků ve zdravotnictví a tím si kupovala hlasy ovčanů, se dopustila korupce.

Co na to Ištván a Šlechta?

0 0
možnosti
AD

Plácání o ničem. Autor blogu opět dokázal, že o právních předpisech neví zhola nic.

5 1
možnosti
JH

Mně se líbí jak je v této republice každý lotr nevinen. Od všech kauz máme odposlechy, všichni vědí že ke skutku došlo, že jmenovaný a sledovaný je zločinec, ale ctíme presumpci neviny, protože odposlechy se nesmí použít. Krásné že? Pro lumpy určitě

3 2
možnosti
ZS

Ano, je to smutné, ale policejní vyšetřovatelé by se měli naučit pracovat tak, aby pachatele usvědčili i když v mnohém mají zákonem svázané ruce. Odposlechy se nesmí v trestním řízení použít, pokud nebyly povolené. Mne spíš zaráží, kolik nelegálních/neschválených odposlechů se u nás provádí, aniž by to komukoli jakkoli vadilo.

2 0
možnosti
Foto

Opomněl jsem, že také osoby mohou vydávat nařízení typu zákon. Mám na mysli třeba velitele ozbrojených sil. To by do definice zákona mělo být doplněno.

1 1
možnosti
JL

Nařízení typu zákon. Mohl byste Vaši úchvatnou myšlenku nějak rozvést?

1 0
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 652x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.