Chvíli jsem sledoval pořad Václava Moravce (3.5.2015), ve kterém ministr spravedlnosti obhajoval, kterak jsou a budou soudci kárně trestáni (peněžními částkami). Napadla mne otázka, zda i ministr bude potrestán za to, že nechá vyplatit soudcům jakési doplatky mezd, které si sami přisoudili. Jako bývalý advokát by měl rozumět termínu podjatost soudního rozhodnutí. Až skončí ministrování, stát po něm bude požadovat náhradu asi jedné miliardy.
Vážení poslanci.
Každý z Vás asi četl omluvu České republiky, kterou vyslovil ministr spravedlnosti občanovi Šnajdrovi a dalším. Česká republika uznala, že není právním státem. Žádné důsledky z této omluvy ministr spravedlnosti nevyvodil. Dopisem jsem oslovil předsedy soudů Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního. Z odpovědí plyne, že moc soudní se prohlášením ministra spravedlnosti nehodlá zabývat.
Soudci nerespektují skutečnost, že „zákon“ má dva různé významy. Základní význam je ten, ve jménu kterého soudci vyslovují svá rozhodnutí a koná policie.
Zákony matematiky jsou nade všemi ostatním zákony. Jednou dokázaná Pythagorova věta je nedílnou součástí Zákona a je nevyvratitelná. Do Zákona samozřejmě patří zákony přírodních a technických věd, a také nejnovější poznání z lékařských věd. Ústava ČR a Listina práv a svobod jsou nejvyššími Zákony v psané formě. Na nižším stupni hierarchie jsou vámi schválené zákony ze Sbírky zákonů. Samozřejmě do Zákona patří také nařízení institucí a jednotlivců, kteří k tomu mají oprávnění (místní zastupitelstvo, velitel vojenské jednotky). Česká republika má pouze jeden Zákon. Ministr spravedlnosti je zodpovědný za jeho dodržování.
Po sametové revoluci soudy přejaly procesní postupy z dob totality. V právním státě může občan činit vše, co mu Zákon nezakazuje. Soudci tento princip ignorují. Nerespektují přirozený výklad termínu „odvolání“. Obsah odvolání je nesporný a značí: „Beru na vědomí rozhodnutí soudce I. stupně, s jeho rozhodnutím nesouhlasím, a trvám na tom, aby spor rozhodl soudce II. stupně.“ Některé soudy vracejí spor k rozhodnutí zpět soudci I. stupně. Proto spory někdy trvají desetiletí.
Řešení těchto problémů je ve vašich rukách. Je třeba přijmout paragraf do Sbírky zákonů, který soudcům přikáže dodržovat všechny zákony, které jsou nadřazené z titulu lidského poznání. Jsou to zákony matematiky, přírodních věd, lékařských a technických věd. Paragraf musí trvat na tom, aby soudci respektovali Ústavu a Listinu práv jako nejvyšší psanou formu Zákona.
Příslušný paragraf do Sbírky by mohl znít takto:
1. Zákon je hierarchické uspořádání zákonů matematických a přírodních věd, nejnovějších poznatků ve vědách lékařských a technických, Ústava, Listina práv a svobod, zákony uvedené ve Sbírce zákonů, nařízení institucí a osob, které jsou zmocněni taková nařízení vydávat.
2. Soudci jsou povinni uvádět identifikaci zákona, podle kterého rozhodli. Rozhodne-li soudce podle svého svědomí, musí to být z rozsudku zřejmé.
3. Rozhoduje-li soud senátem, musí být rozhodnutí jednomyslné.
Protože státní zástupci mají nemalý podíl na současné situaci, nejlépe by bylo, kdyby nový zákon o zástupcích začínal tímto paragrafem, třeba jako preambule.
Paragraf byste mohli přijmout i ve zkráceném jednání. Rázem se zmenší počet špatných rozhodnutí soudů, protože vrátí soudní postupy do stavu, v jakém byly před totalitou. Zaručeně se zlepší kvalita rozsudků, protože soudci budou osobně zodpovědní za svá rozhodnutí. Věcnou kontrolu rozhodnutí budou provádět soudci II. stupně, kteří nebudou smět vracet řešení sporu nižšímu soudu. Bude respektován axiom dvoustupňového soudnictví. Odvolání není opravný prostředek, ale zákonný krok.
Žádné většinové rozhodnutí senátu nezaručuje pravdivost výroku, to plyne ze zákonů matematiky. Proto musí být rozhodnutí senátu jednomyslné. Je na soudu, jak k takovému rozhodnutí dospěje.
Přijetí takového paragrafu zaručí, že se žádná vláda nebude muset občanům omlouvat za nezákonnou vazbu bezúhonných občanů. Paragraf žádné finanční prostředky z rozpočtu státu nevyvolá. Naopak, ekonomická úspora bude zaručená.
Zlepšení v justici nastane téměř okamžitě, bude-li paragraf předložen na jednání sněmovny. O tom jsem přesvědčený.
Politickému subjektu, kterému se povede prosadit paragraf do Sbírky zákonů, budou občané vděční, a lze očekávat, že to ve volbách ocení.
Ing. Karel Januška
Roztoky, 3. 5. 2015
Úvahy, které vedly k tomuto návrhu, zveřejňuji na: http://kareljanuska.blog.idnes.cz/
