Osvícení panovníci si platili soudce, aby byla zachována práva sirotků a chudých. Žádný soudce si nedovolil, aby svým rozhodnutím zasahoval do pravomocí panovníka. Panovník by takovému soudci nedovolil rozhodovat.
Ani totalitní systémy nedovolily, aby soudci vynášeli taková rozhodnutí, která by podlomila totalitní vládnutí. K tomu si patřičným způsobem přizpůsobily zákony. V hitlerovském Německu se ctil zákon o čisté rase. V diktaturách proletariátu vládl závazný právní názor, že dělnická třída zvítězí na celém světě. Ve jménu této „ideje“ soudci zabavovali majetky a posílali občany do pracovních lágrů.
Dvacet pět let žijeme v zemi, kterou jsme si zvykli pokládat za demokracii. Bohužel, jeden z pilířů demokracie nefunguje. Moc soudní neplní svou základní povinnost. Některé děti z ochranných ústavů se po propuštění do normálního života dostávají do problémů. Novináři z toho viní exekutory. Žádnou exekuci nelze provádět bez soudního rozhodnutí. Proto odstrašující případy s exekucemi na děti jdou výhradně na vrub moci soudní. Moc soudní úplně rezignovala na svou základní povinnost, ochranu práv bezmocných.
Soudci si sofistikovaným způsobem přisoudili několik miliard ze státního rozpočtu. Nevidí (nebo nechtějí vidět), že takové soudní rozhodnutí je podjaté. Poslancům toto rozhodnutí nevadí, patrně protože ani oni nepřijdou zkrátka.
Nový ministr spravedlnosti hodlá parlamentu předložit nové zákony. Odborníci na nich pracovali a brzy si hnutí ANO může udělat čárku. To, že soudci porušují Ústavu, nepokládá budoucí pan ministr, ani poslanci za problém.
Jistě existují soudci, kteří současný stav odsuzují. Ale stav justice je tristní. Dokud soudci nebudou respektovat literu Ústavy, situace se nezlepší.
