to by jeden nevěřil, co udělá s vysokoškolsky vzdělaným jedince jedna špatně pochopená smlouva

Jestliže podlehne výkladu zákonných předpisů tak, jak ho definovali zákonodárci, v takovém případě soudce nemá morální právo být soudcem. Soudce není ani tvůrcem zákona, ani jeho vykonavatelem. Jestliže je zákonný předpis v rozporu se svědomím soudce, musí rozhodnout proti jeho znění.

Zdroj: https://kareljanuska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=698662

To jste se asi už úplně zbláznil, ne ? Takže soudce podle vás může kašlat na platné právo a soudit podle nějakého svého "svědomí" ? Co je to za nebetyčný nesmysl ? Takže občan podle vás má žít v právní nejistotě, že i když bude dodržovat platné právní předpisy, stejně mu to bude na nic, když natrefí na soudce, který prohlásí, že jsou v rozporu s jeho svědomím ?

Jediné, co soudce musí udělat (a soudci to tak i dělají), že pokud má za to, že příslušný právní předpis je v rozporu s Ústavou, přeruší řízení a předloží věc Ústavnímu soudu, aby rozhodl, zda tomu tak je. V podstatě podá návrh Ústavnímu soudu na zrušení části zákona, která je podle jeho mínění v rozporu s Ústavou.

Tak jsem si představila, že by to bylo podle vás. Třeba by občan podal návrh na rozvod, který samozřejmě naše právo připouští, přičemž by natrefil na věřícího soudce, který se s rozvody neztotožňuje, takže by návrh zamítl.

Paní Nováková, beru na vědomí, že vás tomu naše právnické školy naučily. Ale podle znění Ústavy to není. Je to pozůstatek totality.

V kauze Peroutka není žalovaný prezident, ale jeho kancelář. A v tom je ten problém.

Kancelář nemůže nic prohlásit. To už jsou kroky všemocných "občanů s právnickým vzděláním"