Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Od paní senátorky Wagnerové jsm dostal odpověď:

Vážený pane Januško, ta otázka je nesprávně pokládaná. Soudci nevydávají rozhodnutí, která jim zákon “předepisuje”. Soudci vydávají rozhodnutí tak, že interpretují zákon a interpretovaný zákon pak aplikují. To platí o soudcích obecných soudů. Pro ústavní soudce platí zákon o ÚS. Podle hlavy druhé, oddílu prvého zák. o ÚS (§ 64 až § 71) vede ÚS řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů. Tato ustanovení neobsahují výluky ve vztahu k určitému typu právních předpisů a ÚS tak může posuzovat ústavnost jakéhokoliv právního předpisu. Eliška Wagnerová

Vážená paní senátorko, děkuji za odpověď.

Váš výrok "Soudci vydávají rozhodnutí tak, že interpretují zákon a interpretovaný zákon pak aplikují"

je identický s tím, že soudci vydávají taková rozhodnutí, která jim Zákon předepisuje.

Pod termínem Zákon České republiky rozumím hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, všech nejnovějších poznatků přírodních a lékařských věd, Ústavu České republiky, Listinu práv a svobod a všechny písemné zákonné předpisy vydané zákonodárným sborem (Sbírku zákonů) nebo oprávněnou institucí. Česká republika má pouze jeden Zákon. Ústava soudce nerozlišuje. I soudce ÚS musí dbát Ústavy. Zákonný předpis o  ÚS musí být také v souladu s Ústavou. Ani soudce ÚS nesmí jednat tak, aby jeho nestrannost mohl někdo ohrožovat. Rozhodne-li o platu jiného soudce, ohrozil svou nestrannost a zasáhl do pravomoci moci výkonné. Z toho plyne, že ústavní soudci porušují Ústavu, rozhodují-li o platu soudců. Ústava je nadřazená všem zákonným předpisům. Taková je má interpretace podle logiky.

0 1
možnosti
JJ

Kde jste četl, že moc soudní nemá v právním státě zasahovat do moci výkonné?

Mám za to, že by to bylo v rozporu s požadavkem na přezkoumatelnost činnosti výkonu úřední moci soudem (a v důsledku by to znamenalost nemožnost dovolat se soudní ochrany před úřední svévolí).

0 0
možnosti
JV

A já Vám v hrubých obrysech prozradím, jaké sdělení od ÚS brzy obdržíte: podle ust. § 30 zák. č. 182/ 1993 Sb. musíte být před ÚS zastoupen advokátem.;-D K odstranění vady návrhu (chybějící zastoupení advokátem) Vám bude poskytnuta lhůta cca 10 dnů. Neodstraníte-li vytýkané vady návrhu, bude Vaše ústavní stížnost usnesením soudce zpravodaje odmítnuta podle § 43 výše uvedeného zákona. (Ale ta Vaše ústavní stížnost bude odmítnuta i kdyby Vás zastupoval třeba JUDr. Sokol.)

To máte tak. V lidské společnosti existuje něco, čemu se říká dělba práce. Všichni totiž nemůžou rozumět všemu. Tak třeba někdo (jaderný fyzik) rozumí jaderné fyzice a jiný zase (advokát) právu. Už tomu rozumíte?;-)

2 1
možnosti
Foto

Na ÚS jsem se neobracel podle zákonného předpisu, který uvádíte. Listina práv je nadřazená všem zákonným předpisům, je na úrovni Ústavy. Uvidíme. To, že rozhodování některých sporů trvá desetiletí, že soudci vynášejí rozhodnutí proti zdravému rozumu Vám nevadí?

0 1
možnosti
VH

Jen pro přesnost: ÚS nic nerozhodl. 7. ledna mj. rozhodne i o procesních otázkách. Musí o tom rozhodnout velký senát - a ten, poud vím - nezasedl.

0 1
možnosti
JZ

Velmi vtipný pravdivý postřeh.Nakonec mnohá soudní rozhodnutí nesvědčí o soudcích jako arbitrech spravedlnosti.

0 1
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 652x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.