Vybudovat z Evropské Unie takovou organizaci, ve které by se občané každého státu cítili spokojeně, je velký a patrně neřešitelný problém.
Velká Británie se otázala svých občanů, zda si přejí zůstat v EU. Političtí představitelé plní vůli svých voličů. Sama královna tuto vůli respektuje. Ale společné úmluvy, kterými se EU má řídit, situaci v jednotlivých státech neřeší.
U nás zákonodárci trvají na „vůli“ pouze svých politických stran. Vůle většiny občanů je jim lhostejná.
Věra Jourová odeslaná do EU, představuje vůli Hnutí ANO. Před dvěma lety toto politické hnutí občané zvolili, aby spravovalo republiku tak, jak nejlépe dovedou. Tato delegátka byla neoprávněně obviněná a potrestána. Podle stejných principů byl obviněn, ale nepotrestán samotný představitel Babiš. Stal se součástí vládní většiny před šesti lety a podílel se na koaliční vládě s ČSSD.
Když se Hnutí stalo nejsilnější vládní stranou, používá k vládnutí stejné principy, které byly platné v totalitě. Moc soudní pohrdá pravdou, jako základním parametrem každého soudu. Pravda je v našem „právním státě“ to, co vysloví zkorumpovaní soudci, nebo upraví státní prokurátoři. A protože soudci jsou jmenovaní prezidentem, tak s velkou fantazií schvalují nesmyslné kroky prezidenta. Už zase rozhodli, že prezident je nesvéprávná osoba, a před soudem ho musí obhajovat státní úřad. Ústava takové případy řeší jinak. Prezident, všichni členové Parlamentu, a někteří představitelé státních úřadů mají dočasnou imunitu. Po uplynutí této imunity zůstávají občany, se všemi jeho právy a povinnostmi. V právním státě (kde pravda je nejvyšší priorita), výrok soudu obviněného prezidenta má znít: „Prezident nepředložil důkaz, že uvedený článek existuje. Proto se prezident odsuzuje k omluvě potomkům novináře Peroutky. Výkon rozhodnutí se odkládá do doby uplynutí imunity. Náklady na soudní řízení uhradí žalovaná strana“.
V Madridu odsoudili k mnohaletým trestům představitele politických stran, kteří vyslovili politické přání, jak efektivněji řídit Španělsko.
Mohou být v současném společenství evropských států zachovány principy právního státu?
S pravdou jsou na štíru všechny nedemokratické státy.
V každém společenství národů by měly být takové státy, které uznávají ideje, které jsou nevyvratitelné. Státy, které kdysi ovládaly kolonie, je možné hodnotit podle toho, jak tyto kolonie nyní prosperují. Státy vzniklé z německých, francouzských, britských či holandských kolonií jsou na různých stupních pokroku. Amerika přijímala otroky ze všech kolonií. Otázku občanských práv a svobod musela vyřešit až občanskou válkou. Justiční systém, který po válce přijala, se osvědčil a osvědčuje stále. Pravda je základem každého rozhodnutí soudu. Lež je trestaná. Ve věcech trestného řízení rozhoduje soudcovská porota. Podmínkou odsouzení je jednomyslné rozhodnutí všech členů poroty.
Svoboda slova je dobrým výsledkem sametové revoluce. Ale justici ovládla skupina soudců a státních úředníků, kterým je Ústava pouze prostředkem, jak prosadit své zájmy. Česká televize je jejich hlásnou troubou. Podobné je to i u rozhlasu. Občané svými povinnostmi (placení poplatků) propagují zájmy mnoha firem. Zákonodárcům je to lhostejné, zájem zůstat doživotním senátorem nebo poslancem je přednější.
V blogu Právní stát s totalitní justicí navrhuji, jak by bylo možné situaci řešit.
( https://kareljanuska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=731164 )
