Vážená paní soudkyně. Ve čtvrtek 21.2.2019 jsem poslouchal v rozhlase část rozhovoru s redaktorem Českého rozhlasu. Protože nemám takové možnosti, abych Vám mohl klást přímé otázky, činím to prostřednictvím portálu iDnes.
Komu: JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D. soudkyně ÚS od 7. 8. 2013.
Vycházím z předpokladu, že v právním státě může občan činit vše, co mu zákon nezakazuje. Naopak musí činit to, co mu zákon přikazuje. Spory rozhoduje buď jeden soudce, nebo senát soudců. U trestných činů je nutné, aby rozhodnutí senátu bylo jednomyslné.
Vaše názory se opírají o předpoklad, že soudce má posuzovat spravedlivost svého rozhodnutí. K tomu, aby se občan domohl svých práv, měl by použít služeb „občanů s právnickým vzděláním“. Tento váš předpoklad je naprosto mylný.
Občan se na soud obrací proto, aby se u soudu potvrdila pravdivost jeho tvrzení. K formulaci nepotřebuje žádné advokáty. Soud buď shledá předložené důkazy za dostatečné a potvrdí pravdivost žaloby, nebo žalobu zamítne.
Vždy byla a pořád je služba soudů placená. Dříve než se soudce začne problémem zabývat, musí vyměřit soudní poplatek a požádat žalobce o potvrzení své nezávislosti.
Když soudce vynese rozsudek (jménem republiky), tím končí proces v zemích, kde je jednostupňové soudnictví. Naše Ústava předpokládá dvoustupňové řízení. Z toho plyne, že kterýkoliv účastník řízení má možnost požádat o to, aby rozhodnutí soudu v prvém stupni potvrdil jiný soud. Tím se pozastavuje výkon rozhodnutí soudu prvého stupně a rozhodnutí o pravdivosti žaloby musí učinit soudce odvolacího soudu. Strana, která ve sporu neuspěla, má nárok činit vše, co jí zákon nezakazuje. Odvolání znamená: "Beru na vědomí rozhodnutí soudce prvního stupně. S rozhodnutím nesouhlasím, a žádám (mohu činit vše, co mi zákon nezakazuje), aby spor rozhodl soudce odvolacího soudu." Soud, který rozhodl v prvém stupni, už se nikdy nesmí sporem zabývat. Porušil by i základní článek 82. Ústavy. Rozhodoval by závisle na právním názoru nadřazeného soudu.
Můj závěr: Ústavní soud nerespektuje zákony matematiky. Základem spravedlivého rozhodování je pravda. Soudcům je dovolené, aby rozhodovali nespravedlivě (ignorovali důkaz opakem).
Vážená paní soudkyně. Doufám, že mi na můj e-mail odpovíte. Zaručuji Vám, že odpověď zveřejním stejným způsobem.
Ing. Karel Januška, ID: uiz6ad
