Pokud občan žije poctivý a slušný život, zákony musejí být na jeho straně, aniž by je musel studovat. A stane-li se mu křivda, u soudu musí najít zastání.
To nám slibovalo Hnutí ANO před volbami.
Není normální, když počet soudců, kteří se proviní proti morálce roste. Ústava vůbec nepředpokládá, že by se soudce mohl provinit. Řízení soudních postupů je deformované "socialistickým soudnictvím" a zákony, které sloužily k přechodu na tržní hospodářství.
Není normální, když se lže v Poslanecké sněmovně a ve veřejných mediích. Tvrzení „poslanec Faltýnek je trestně stíhaný“ státní úřad sice odvolal, ale nikdo poslance a moderátory nepřesvědčil, že v demokratickém státě může pouze soud rozhodovat o vině a trestu. U poslanců může jít o politický boj, ale moderátoři veřejnoprávních medií by měli umět rozlišit pravdu od lži.
Moc soudní je placená služba občanům, institucím a státu. Její povinností je rozhodnout, který účastník sporu má pravdu. Soudce rozhoduje podle svých znalostí práva (vědomí) a soudcovské cti (svědomí). Žádný předložený důkaz nesmí pominout (jak se nyní děje), a žádnou žalobu si soudce (ani státní zástupce) nesmí dodatečně upravovat.
Výrok soudu k jedné straně sporu je opakem výroku ke druhé straně sporu. Tak se soudilo a soudí tisíciletí v demokratických státech, včetně naší první republiky. V matematice se tento princip používá k logickému potvrzení pravdivosti matematické věty (důkaz sporem). To je záruka spravedlivého rozhodování.
Sbírku zákonů je třeba upřesnit a nadefinovat termín „Zákon“. Obsahově by upřesnění mohlo vypadat následovně:
§ 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří „Zákon“, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to: (1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických, (2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod, (3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU), (4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů, (5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.
§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce a rozhodnutí dovolacího soudu. Soud na každém stupni má povinnost vyřešit spor. Nemá právo nutit jiné soudy, aby za něho rozhodoval.
Stát musí být řízen efektivně. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.
Státní zastupitelství dohlíží nad průběhem všech vyšetřování. Proto má podléhat ministru vnitra. Státní zástupce má právo na odvolání, nebo dovolání pouze v těch případech, kdy je stát účastníkem řízení. Do soudních sporů mezi jinými subjekty nesmí státní zástupce zasahovat (o své vůli). Pouze vláda může nařídit (ve výjimečných případech), aby se Nejvyšší státní zástupce vložil do jiného sporu.
Realizací navržených úprav bude ekonomický přínos do státní pokladny značný. Nebude třeba navyšovat rozpočet pro ministerstvo spravedlnosti. Naopak, podstatným zkrácením délky soudních sporů dojde k miliardovým úsporám. Rozhodnutí soudu se může vydávat okamžitě při jeho vyhlášení. Není třeba opisovat a do soudního spisu zařazovat kroky, které soud učinil.
Soudci, kteří porušili soudcovskou čest, nemohou mít soudcovské výhody. Patrně se zmenší nároky na věznice.
Hnutí ANO by se mělo pokusit najít důvěryhodného politického partnera a trvat na slibu, který učinilo voličům.
