Stane se Čína nejvíce inovativní zemí světa?

Britská akademie věd předpovídá, že se Čína do dvou let stane světovým lídrem v inovacích. Prý má k tomu všechny předpoklady. Evropa se bude jen divit, když se ve výzkumu a vývoji dostane na vedlejší kolej. Zatím nikdo nebije na poplach. Všichni mocní v Evropě se zabývají odstraňováním finanční krize a dluhy Řecka a Portugalska. Rok 2009 byl v Evropě rokem kreativity a nic se nestalo. Evropě ujíždí vlak. Máme se Číny bát?

Prognóza britské akademie věd je dosti šokující. Na jedné straně můžeme pochybovat, že by se akademie blamovala domněnkami a nepodloženými informacemi, na druhém straně prognóze mnoho odborníků oponuje. Ve prospěch odhadu britské Akademie věd hovoří několik faktů:

1. Čínská vláda uvažuje v horizontu dvaceti až třiceti let, protože je u vesla stále. Může nařídit cokoliv a nikoho se na nic neptat. Evropské vlády (s výjimkou skandinávských) většinou uvažují v horizontu čtyř volebních let a neřeší, co bude za dvacet až třicet let. Jejich plány bývají nekoncepční a krátkozraké. Když už něco naplánují, pak demokratické mechanismy diskuse a schvalování mohou i dobrý úmysl vlád pohřbít.
2. Čínská vláda vkládá do výzkumu a vývoje 2,2 % HDP, (což je absolutních číslech nejvíce finančních prostředků na světě). Ve Finsku je to 3,5 %, v Česku 1,5% HDP.
3. V Číně se ročně podá „jen“ 3,3 patentu na 10 tisíc lidí.
4. V roce 2006 opustilo vysoké školy 1,5 miliónu absolventů inženýrských oborů. Ročně absolvuje vysoké školy 600 tisíc plnohodnotných inženýrů, ale jen asi třetina z nich je prý použitelná pro moderní průmysl a jen deset procent pro výzkum a vývoj.
5. Velké a bohaté čínské firmy dávají do výzkumu a vývoje neuvěřitelné prostředky. Když se něco zajímavého podaří vyvinout, čínské úřady v některém městě či regionu okamžitě provedou aplikační experiment – například v dopravních systémech.
6. Čína má během pěti let postavit 56 nových letišť.
7. Čína se stává lídrem ve vývoji nových typů autobaterií a hodlá převzít i většinu vývoje a výroby fotovoltaického příslušenství.
8. Na mnoha čínských univerzitách se trénuje kreativita a inovační myšlení.
9. Čína se velmi rychle učí a opakuje „japonský zázrak“. V padesátých a začátkem šedesátých let se o japonských výrobcích posměšně hovořilo jako o „Japanese Quality“.  Japonci kopírovali kdeco a jejich agenti neustále hledali tajné plány inovací evropských a amerických firem. Dnes jsou Japonci spolu s USA lídrem v inovacích.
10. Číňané jsou houževnatí, pracovití, skromní a umí se nadchnout pro stát. Představme si, že v Číně bude brzo asi 50 miliónů výzkumníků, kdežto v Evropě asi jen desetina.
11. Číňané si kupují znalosti po celém světě. Nemají problém přeplatit kohokoliv.

Právě skromnost a úžasné nasazení čínských vědců nás může velmi brzo zaskočit. Kontrola čínských médií státem neumožňuje světu odhadnout, na čem čínští vědci pracují, kde pokulhávají, a v čem získávají náskok. Naopak americké i evropské vědecké časopisy přinášejí informace o výzkumných záměrech či průběžných výsledcích vývojových týmů. Číňané pak často projekt koupí.

Naproti těmto faktům stojí jistá skepse odborníků, kteří Čínu dobře znají. Ti tvrdí, že to Britská akademie věd s odhadem přehnala a nic není tak horké. K tomu názoru se přidává i belgický odborník na inovace Martin Hinoul, který tvrdí, že Čína se stane inovačním lídrem mnohem později než za dva roky. Ekonomická a inovační síla USA, Evropy a Japonska je podle něj mnohem větší než čínská. Skeptici tvrdí, že Číně její devítiprocentní růst nevydrží, protože i v Číně rychle rostou mzdy, stoupá inflace a práci čínským firmám přebírají firmy vietnamské a indické, kde je pracovní síla levnější. Navíc indický výzkum a vývoj také šlape Číně na paty, stejně jako Evropě a Japonsku. Ke slovu v inovacích se dostává i Malajsie a Brazílie, o níž je zatím málo slyšet, ale například všestranné úspěchy brazilské Curitiby dávají tušit silného hráče na poli inovací.

Na druhé straně svět je tak nesmírně turbulentní, demokracie tak křehká a čínská diktatura zatím tak mocná, že se necháme překvapit. Avšak dva roky čekání na výsledek se může vymstít. Když se totiž v Česku budeme zabývat jen politickými skandály, neujede nám inovační vlak? Nebude pak trochu pozdě na nápravu? Není moudré usilovat o finskou či Lovanskou cestu k inovacím už nyní bez ohledu na čínský výsledek?