Drahota nás naučí hospodařit s jídlem?

Nedávno proběhla médii zpráva, že v ČR se ročně vyhodí a zlikviduje asi milión tun potravin. Přitom asi 60 - 70 % z nich bylo v pořádku a poživatelných, jen jim končila stanovená doba použitelnosti. Na druhé straně hladomor v Somálsku již zabil 29 tisíc dětí mladších pěti let. Asi 640 tisíc somálských dětí je těžce podvyživených a hrozí jim smrt. Miliarda lidí trpí hladem. Je to morálně udržitelné?

Celosvětové plýtvání

Zhruba jedna třetina ve světě vyrobených potravin určených pro lidskou spotřebu se každý rok zničí. Celkem jde asi o 1,3 biliony tun. Uvádí to studie Globální ztráty potravin a potravinový odpad Organizace pro zemědělství a výživu OSN. Zpráva Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) vychází v době, kdy svět přemýšlí o tom, jak nakrmí stále rostoucí počet obyvatel Země a jak nejlépe využije tenčící se přírodní zdroje. Množství každoročně zničených nebo do odpadu zahozených potravin odpovídá více než polovině roční světové úrody obilí (ta v roce 2009/2010 činila 2,3 miliard tun).

Ztráty a odpady

Zpráva FAO rozlišuje mezi potravinovými ztrátami a odpady. Ke ztrátám potravin dochází při produkci, sklizni, po sklizni a ve fázích zpracování. Ztráty se vyskytují hlavně v rozvojových zemích. Zaviňuje je špatná infrastruktura, nízká úroveň technologie, investic i celého systému výroby potravin. K téměř 40 procentům ztrát potravin údajně dochází v rozvojových zemích po sklizni a při zpracování.

Odpad do popelnice?
Potravinový odpad je hlavně problémem průmyslových zemí. Často vinou obchodníků či spotřebitelů končí původně nezávadné potraviny v popelnici. Podle zprávy takto vzniká až 50 či 60 procent potravinového odpadu. Průměrný konzument spotřebuje v bohatých zemích za rok asi 900 kg potravin celkem, což je téměř dvojnásobek roční produkce na hlavu v nejchudších regionech planety (460 kg). A roste obezita lidí a s nimi nemoci z obezity.

Ztráty potravin během sklizně a skladování jsou příčinou nižších příjmů malých farmářů a vyšších cen potravin pro chudé konzumenty. Proto omezení těchto ztrát by podle zprávy mělo mít bezprostřední a velký vliv na jejich životní úroveň a potravinou bezpečnost. 
Ztráty potravin a jejich vyhazování do odpadu představují mrhání zdroji, tedy půdou, vodou, energií, prací a kapitálem. Mimoto samozřejmě při výrobě potravin, které skončí v odpadu, vznikají zbytečné emise skleníkový plynů, které, jak se předpokládá, přispívají ke globálnímu oteplování.

Plýtvání vodou

Nové výzkumy ukazují, že objem vody, který vyhodíme společně s nesnědeným jídlem, představuje v průměru dvojnásobek toho, co použijeme pro mytí a pití. S tím jak roste množství potravin, které k nám putují ze zemí, kde je voda stále vzácnější, se celý problém ještě umocňuje. Potraviny, které vyhazujeme, mají za sebou obrovský skrytý dopad v podobě vyčerpávání dostupných vodních zdrojů po celém světě.

Lidí přibývá, cena potravin roste

Každý šestý člověk na světě trpí hladem a nikdy předtím na tom Země nebyla hůř, uvádí Organizace pro výživu a zemědělství ve svojí zprávě o stavu globální ekonomiky. Oproti loňsku přitom počet hladovějících vzrostl o 100 milionů a podle generálního ředitele FAO Jacquese Dioufa "představuje tato němá hladová krize vážnou hrozbu pro světový mír a bezpečnost". "Musíme přijmout rychlá a úplná opatření k vymýcení hladu," vyzval Diouf. FAO v minulosti přijala tzv. úděl tisíciletí, ve kterém se zavázala stlačit počet hladovějících pod 420 milionů.

Milión tun potravin vyhozených v Česku

I když v ČR vyhazujeme potraviny nejméně z celé EU, přesto je to milión tun ročně. Jde o cca třicet tisíc náklaďáků plných jídla. Jistě, asi třicet procent činí shnilé a plesnivé potraviny, ale i 600 či 700 tisíc tun použitelného jídla je tolik, že by nadlouho nakrmily všechny hladovějící Somálce. Je jasné, že české vyhazované potraviny nelze dopravit do Somálska, protože by se cestou zkazily. Avšak můžeme se naučit nakupovat a uchovávat jídlo moudřeji. Je škoda, že obchodní řetězce nechtějí dávat potraviny, kterým končí doba spotřeby, charitě, bezdomovcům, do diskontů pro chudé, protože by z toho musely platit DPH. Proto je raději vyhodí a zlikviduje. Na druhé straně podle médií Maďarsko, Polsko a další země si v EK vymohly výjimku, aby se DPH z darovaných potravin pro chudé nemuselo odvádět.

Varovné hlasy, jimž nikdo nenaslouchá

Zdá se, že následující řádky s jídlem nesouvisí. Mají však ilustrovat naši slepotu na všech frontách. Politika: V každé době se najdou lidé, kteří vidí kousek dál a varují před katastrofou. Žel, obvykle jim nikdo nenaslouchá. Řada moudrých (i náš Karel Čapek) již v roce 1933 varovala před fašismem. Varovala, že se Hitlerovi nedá věřit a uzavírat s ním smlouvy. Zbytečně. Karel Čapek již v roce 1928 v eseji Proč nejsem komunistou jako první odhalil zrůdnost komunistické ideologie. Nikdo mu nevěnoval pozornost a komunisté se zabydleli v prvorepublikovém parlamentu. Po válce komunisté regulérně vyhráli volby a v roce 1948 využili demokratických mechanismů a dali naivním demokratům na frak. Malé příčiny – velké následky. Socialismus trval čtyřicet let.

Životní prostředí: Již čtyřicet let se objevují články a filmy varující před změnou klimatu, ničením pralesů a vyhynutím živočišných a rostlinných druhů. Najděte si tyto filmy na Sundance Channel – pořady Big Ideas For a Small Planet. Kdo těmto hlasům naslouchá?

Muslimové: Mnoho moudrých již čtyřicet let varuje před nemoudrým a neřízeným příjímáním imigrantů z islámských zemí, protože to způsobí nesnášenlivost, nenávist a nepokoje.  Zbytečně. Asimilace se nepovedla. Podle Merkelové a Camerona multikulturalismus selhal. Politikové s tím nic nedělají. Nespokojenost lidí bude plodit a posilovat radikální pravicové strany a lidi typu Breivika. Islámští radikálové veřejně vyhlašují, že západní křesťanská civilizace „dojede“ na svou otevřenou demokracii. Stačí, aby muslimů bylo v jedné zemi dost velké množství, odhadem 3 – 5 % populace, aby vznikla jejich politická strana, která pak bude pomocí demokratických mechanismů v parlamentu ovlivňovat zákony ve svůj prospěch. Změna zákonů ve prospěch muslimů vyvolá řetězovou reakci v celé EU. „Proč to jde například v Německu a ne u nás?“ budou pak svorně volat muslimové v celé EU. Islámští radikálové tleskají globalizaci a otevřené náruči evropských zemí a smějí se naší naivitě.

Peníze: V devadesátých letech mnoho odborníků varovalo před nafouknutou internetovou bublinou. Marně. Celý svět investoval do reálných i fiktivních internetových firem. Pak bublina splaskla a investoři přišli o bilión dolarů. Před současnou finanční a ekonomickou krizí se v tisku pět let objevovala řada varovných prohlášení od asi osmi význačných lidí, kteří před katastrofou varovali. Nikdo jim nenaslouchal. Byl to menšinový názor. Doporučuji shlédnout film BBC: Vzestup peněz.

Tyto příklady ilustrují, že lidstvo zatím není schopno se z historie poučit. Má se příliš dobře.

Změna vzorců chování

Moudří a význační lidé ve světě stupňují naléhání na změnu postoje konzumního světa. Pokud to lidé neučiní, přivodí si katastrofy, které mohou mít mnoho podob: od obrovské nekontrolovatelné migrace hladovějících do bohatých zemí, přes rozšiřování radikálního islámu, po vypuknutí strašných epidemií či pandemií, s nimiž si antibiotika neporadí. Již se rodí děti s vrozenou rezistencí na řadu antibiotik. Na vině jsou jak lékaři, kteří na každé nachlazení ordinují antibiotika, tak „hloupí“ rodiče, kteří to po lékařích chtějí. Umíte si představit, jak bude pandemie kosit všechny lidi, protože budou vznikat nové smrtelně nebezpečné kmeny bakterií podobné nedávné mutaci Escherichia Coli z klíčků? Varovné hlasy nikdo neposlouchá, protože se zatím celkem nic neděje.

Opakovaná neúroda bude strašná

Díky drancování zdrojů Země a bezohlednému ovlivňování klimatu může dojít k sérii neúrod kukuřice, rýže, pšenice a sóji. Stačí dva až tři roky katastrofální neúrody těchto plodin po sobě, a jejich ceny vylétnou tak, že v bohatých zemích se už nevyhodí ani krajíc (chleba bude za sto korun) a v rozvojových zemích zemřou milióny lidí, protože nebudou mít prostředky na jídlo. Vzniknou lokální a možná i větší války a nepokoje o jídlo.

Zbytečné nářky?

Je mi jasné, že mnozí čtenáři blogů, kteří žijí jen tady a teď, řeknou, že je to zbytečné strašení, že se to nikdy nestane. Ale lidem, kteří se věnují Paretovu pravidlu a teorii chaosu a sledují historii a současnost, těm to dává smysl.

Je škoda, že politikové většiny zemí, kteří by měli takové hrozby preventivně řešit, se zajímají jen o sebe a zájmy svých chlebodárců – bank a mafií. Politikové vždy řeší jen věci, které nepřesáhnou horizont daného volebního období. Podle mnohých komentátorů, sociologů a filozofů stávající model demokracie selhává. Nesmírně vzrůstá volání lidí po novém modelu demokracie, který by byl více funkční a řešil problémy nejen každé země, ale i celého lidstva.

A propos, kolik jste včera vyhodili potravin?