Tisková zpráva sdružení Lex k věci povinných psychotestů

Ze statistického hlediska tvoří již nyní kriminalita s legálně drženou zbraní zlomky promile celkové násilné kriminality - viz graf…(na konci článku) Nebezpečnost legálních zbraní je pro naši společnost nižší než nebezpečí, které představují automobily, alkohol, tabák, voda, nože, chemikálie a mnoho dalších věcí. Toto dále statisticky dokládáme - viz příloha.

Současná legislativa je z hlediska možnosti využít klinicko-psychologické vyšetření na dobré úrovni.

Praktický lékař, který posuzuje zdravotní způsobilost u každého žadatele o ZP svého pacienta dlouhodobě zná a sám má odbornou způsobilost minimálně na úrovni dobrého screeningu duševních onemocnění. Jestliže žadatel o ZP není u posuzujícího lékaře dlouhodobě registrován, (a ten jej tudíž nezná tak dobře) nebo vznikne-li u posuzujícího lékaře jakákoliv pochybnost, má plné právo vyžádat si specializované klinicko-psychologické vyšetření. Tuto možnost lékaři v odůvodněných případech běžně využívají.
Rovněž kritéria bezúhonnosti a spolehlivosti požadovaná po každém žadateli i držiteli ZP jsou přísná a v posledních úpravách legislativy zpřísňovaná. Tento směr uvažování podporujeme a respektujeme. Byla například zavedena tříletá zkušební doba před vydáním zbrojního průkazu osobě, jíž bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání, nebo byla zavedena ztráta spolehlivosti u některých přestupků již po prvním porušení (původně po opakování).

Klinicko psychologické vyšetření je funkční a efektivní, je však pouze jednou ze součástí systému a dobře řeší (pouze) výsek problematiky.

Konkrétní duševní poruchy, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu jsou taxativně dány vyhláškou - předpis č. 493/2002 Sb. Seznam je obsáhlý a konkrétní - ani nepodporuje svévoli examinátora, ani neobsahuje zbytečnosti. Zároveň však nemá ambici suplovat věšteckou kouli.

I lidé, kteří aktuálně nemají žádnou poruchu z výše uvedeného seznamu mohou začít zneužívat návykové látky, dostat se do tísně vlivem patologického hráčství, rozhodnout se pro bilanční sebevraždu, ztratit emočně významné vztahy, stát se obětí traumatizujících situací. Mohou se u nich některé poruchy zmíněné ve vyhlášce nově vyskytnout, ačkoliv jiné jsou spíše dlouhodobého vývojového charakteru.
Posílení pouze této jedné součásti systému hrozí implicitním povýšením na samospásné řešení, čímž se nerealisticky odpoutá pozornost od významu a rozvoje ostatních částí systému. 

Komplexní klinicko-psychologické vyšetření je vyšetření, pro které je z medicínského hlediska potřebná zdravotní indikace - je náročné na vysokou specializaci examinátora, je náročné i časově a tudíž je i drahé. Neposíláme také každého žadatele o ŘP na CT mozku. Přiměje nás k tomu až známka toho, že by to mohlo být potřeba - indikace.

V žádné zemi EU není psychologické vyšetření při žádosti o licenci na zbraň povinné. Maximální opatření v tomto směru zahrnují možnost lékaře si dle své úvahy takové vyšetření vyžádat. Jak již bylo zmíněno, Česká republika má toto opatření již zavedeno.

Dopad zavedení povinných psychotestů na zbrojní průkaz na úroveň násilné kriminality by pravděpodobně byl neznatelný, z několika důvodů:

1. S legálně drženou zbraní je ročně spácháno 50-100 trestných činů. Oblast, na kterou je toto opatření zaměřeno, je tedy již sama o sobě velmi malá.

2. Jen některé tyto trestné činy jsou páchány kvůli "psychické nezpůsobilosti" žadatele - další jsou spáchány z bilančního rozhodnutí či pod tlakem vnějších okolností. Trestnou činnost páchají i lidé duševně zcela zdraví. Míru vlivu vnějších okolností v budoucnosti také nelze psychotestem předpovědět - psychologové nejsou věštci a určují současný stav.

3. Jako jeden příklad za všechny lze zde uvést "lesního vraha" Kalivodu, který úspěšně prošel přijímacími psychotesty k policii České Republiky. V rámci objektivity je však nutno dodat, že přijímací psychotesty k PČR nemají hloubku klinicko psychologického vyšetření. Policejní psychologové jsou jinak postgraduálně vzděláváni než kliničtí psychologové. Klinickým psychologům k diagnostickému vzdělání přispívá pětiletý postgraduální specializační program, zakončený atestační zkouškou. Rovněž v praxi je diagnostika duševních poruch uvedených ve vyhlášce spíše denním chlebem klinických psychologů, a naopak je jen vzácně náplní práce policejních psychologů. Není bez zajímavosti, že žadatelé o službu u PČR klinicko psychologickým vyšetřením projít nemusí.

4. Ani v případě, že je zkoumaný shledán nezpůsobilým a je mu zakázáno držení palné zbraně, není vyloučeno, že čin spáchá jinými prostředky - z 3089 trestných činů spáchaných se zbraní v r.2009 jich bylo pouze 128 spácháno palnou zbraní (51 legální a 77 nelegální). Zbytek byl spáchán zbraněmi chladnými a improvizovanými.
U tzv. "šílených střelců", na něž se zaměřuje největší pozornost médií, je také třeba poukázat na mylnost a nebezpečnost argumentu "bez pistole by to nedokázal". Vzpomeňme několik nedávných událostí v Číně, kde je civilní držení palných zbraní zakázáno - takový psychopat se tam dostane leda k noži či mačetě. Proto si tam podobní jedinci místo středních či vysokých škol vybírají za cíl základní a mateřské školy - uvědomují si, že malé děti se nedokážou bránit. Počet obětí pak bývá srovnatelný s obdobnými případy v USA, pouze oběti bývají mnohem mladší.

Lze tedy předpokládat, že statistika trestných činů s legálně drženou zbraní by se tímto opatřením snížila maximálně o několik případů ročně, pokud vůbec.

Z bezpečnostního hlediska je pravděpodobné, že by toto opatření napomohlo rozvoji černého trhu se zbraněmi. Každé omezení legálního trhu znamená příležitost pro černý trh tím, že mu vytváří potenciální zákazníky - lidi, kteří chtějí zbraň, ale nemohou ji získat legálně. Zvýšila by se poptávka po nelegálních zbraních. Následky tohoto nedovoleného ozbrojování by mnohonásobně převážily jakýkoli možný pozitivní dopad paušálně povinných psychotestů, zejména pokud bychom přičetli rozvoj organizovaného zločinu, který by této poptávce zprostředkovával nabídku.

      Autoři: Jan Smíšek, klinický psycholog
       David Karásek, DiS. oboru prevence kriminality

-------------------------------------------------------------------------------

Příloha - vnější příčiny smrti v letech 1994 - 2006, zdroj: Český statistický úřad

Zastřelení (vražda či zabití): 473
 (sebevražda): 2109
 (nehoda):161
 (nezjištěno): 188
Celkem: 2931
(toto jsou celkové počty úmrtí následkem použití střelné zbraně - ČSÚ bohužel nerozlišuje legální a nelegální. Počty úmrtí následkem použití legálně držené střelné zbraně jsou tedy ještě nižší.)

Za stejné časové období:
Dopravní nehody: 19 271
Ostrý předmět (vraždy a zabití): 623
Otravy (sebevraždy a nehody): 6606
Utonutí: 3050